Řada šéfů stran, které zůstaly mimo slovenský parlament, se rozhodla rezignovat. Mezi nimi byli Michal Truban a Miroslav Beblavý, jejichž koalici chybělo pár setin procent, aby se dostaly do Národní rady. Na tiskové konferenci ale přiznali, že i pokud by se jim podařilo sedmiprocentní hranici prolomit, očekávali mnohem lepší výsledek.

„Je třeba vyvodit odpovědnost a nebudeme se na nadcházejícím sněmu ucházet o pozice lídrů PS a Spolu,“ řekli Truban s Beblavý. Dodali, že PS/Spolu nekončí. „Vydržíme, budeme pokračovat, nevzdáváme se,“ dodal Truban.

Beblavý dále prohlásil, že po odchodu z čela Spolu míní skoncovat s politikou.

„Ano, odcházím z politiky. Je třeba vědět, kdy je třeba vyvodit konsekvence. Já jsem sloužil lidem, dokud jsem vládl,“ poznamenal Beblavý.

Z čela Spolu odchází i jeho místopředseda a bývalý ministr práce Jozef Mihál, který nebude kandidovat do žádné funkce.

Truban doplnil, že v Progresivním Slovensku hodlá nadále zůstat a bude podporovat nové vedení strany.

Ještě v neděli se Beblavý a Truban omluvili svým voličům, že se jim nepodařilo dostat do parlamentu. Přitom ještě v den hlasování oba očekávali dvojciferný výsledek.

Vedení SNS složí své funkce

Mimo parlament se s 3,16 % ocitla i Slovenská národní strana (SNS), která doposud tvořila koalici se stranou Směr-SD, jež skončila druhá. Šéf SNS Andrej Danko na tiskové konferenci v neděli oznámil, že celé vedení složí své funkce.

Danko poděkoval svým voličům i koaličním partnerům. Zda hodlá pokračovat v politice nebo se bude opět ucházet o nejvyšší post ve straně, neuvedl.

„Dostali jsme špatné vysvědčení, jelikož ryba smrdí od hlavy,“ okomentoval situaci bývalý předseda SNS Rafel Rafaj.

Danko připomněl, že to není poprvé, co se strana nedostala do parlamentu, a vyjádřil přesvědčení, že značka SNS přežije.

Končí i Bugár

Další dosavadní koaliční partner Směru-SD – Most-Híd – rovněž zůstal mimo parlament, a to s výsledkem 2,05 %. Z čela partaje odstoupil Béla Bugár, který vyzval ke sjednocení maďarských sil, neboť tato národnostní menšina zůstala po volbách bez svého zastoupení v parlamentu.

Kvůli tomu Bugár pozval k jednacímu stolu Stranu maďarské komunity (SMK). Podle mluvčí Most-Híd Kláry Magdeme Bugár během volební noci volal předsedovi SMK Józefu Menyhártovi.

„Pozval ho k jednacímu stolu. Maďaři a další národnostní menšiny zůstali bez parlamentní reprezentace a to v dalších volbách už nemůžeme dovolit. Musíme začít pracovat okamžitě,“ uvedla Magdeme.

Chmelár: Levice prohrála kvůli Směru

Další neúspěšnou stranou jsou i Socialisti.sk. Po výsledku 0,55 % její vedení opouští Eduard Chmelár. Funkci předsedy se chystá vzdát na nejbližším sjezdu strany, který by měl být v dubnu.

„Jako lídr hnutí se nemohu a nechci za tento volební neúspěch zbavovat politické odpovědnosti. Chápu to jako jasný signál od voliče, že nemá zájem o mé služby a respektuji to. Proto jsem se rozhodl odstoupit z funkce předsedy a dát tak Socialistům.sk šanci najít novou energii, nové lídry a nové síly na růst vlivu hnutí,“ uvedl Chmelár.

Dále odstupující šéf partaje poděkoval svým voličům a zkritizoval média, která podle něj protežovala některé strany.

Vítězi voleb, předsedovi OĽaNO Igoru Matovičovi, popřál hodně štěstí, ale zároveň vyslovil obavy o možném složení nové vlády.

„Blahopřeji Igorovi Matovičovi k historickému vítězství, ale otevřeně řeknu, že se děsím vlády, ve které bude ministrem obrany Jaroslav Naď (OĽaNO), ministrem zahraničí Tomáš Valášek (Za lidi) a ministrem financí Richard Sulík (SaS).

Volby podle něj znamenají konzervativní revoluci a prohru levicových sil, za kterou může arogantní politika Směru-SD.

„Levice utrpěla největší porážku od roku 1989. A hlavní podíl má na tom arogantní politika Směru-SD, která zdiskreditovala levicové pojetí společnosti. Potvrdilo se, že i tomu torzu levičáků v PS/Spolu výrazně uškodila nejen spolupráce se stranou Miroslava Beblavého, ale i s pravicovým křídlem v Progresivním Slovensku sdruženým okolo Michala Trubana,“ poznamenal Chemlár.

„Na Slovensku proběhla nejvýznamnější konzervativní revoluce v dějinách, která prakticky vymazala liberální tábor, výrazně se posílily skupiny křesťanských fundamentalistů, ultranacionalistů a ultrakonzervativce,“ charakterizoval výsledky voleb.

KDH hledá šéfa

Z výsledku se neraduje ani Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), které s 4,65 % pouze o vlas uniklo místo v Národní radě. Její předseda Alojz Hlina se proto rozhodl odstoupit. Nového předsedu si budou členové hnutí volit na stranickém sjezdu 14. března. Dočasně hnutí povede Pavol Zajac.

„Máme potenciál i dobrou personální výbavu. Zároveň si myslím, že ještě přijde čas, kdy bude poptávka po stranách, jakou je KDH,“ poznamenal Hlina.