Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nedávno uvedl, že požádal svého ruského kolegu Vladimira Putina, aby nezasahoval do bojů tureckých vojsk se syrskou vládní armádou.

Dodal také, že syrská otázka není v žádném případě nějakým dobrodružstvím, ani snahou rozšířit hranice.

„Nevstoupili jsme tam na pozvání (prezidenta Sýrie Bašára, pozn. red.) Asada, ale na pozvání syrského lidu. A dokud nás lidé nepožádají, abychom odešli, zemi neopustíme. A Putinovi jsem řekl: Nechte nás v tom jeden na jednoho a my uděláme, co je potřeba,“ řekl Erdogan během svého projevu v Istanbulu.

„Prohlášení je absolutně nepřijatelné z jakéhokoli hlediska... Vzniká otázka, kdo a na jakém základě se v Sýrii nachází. Ruští zástupci tam pracují v souladu se žádostí, která byla oficiálně formulována legitimní vládou. Pokud jde o Erdoganova tvrzení o určování osudu Sýrie, na ty nemá turecké vedení pravomoc. Tyto pravomoci nejsou udělovány syrskými orgány a nejsou podporovány žádnými rozhodnutími OSN. Ve skutečnosti jde o žádost o spontánní diktování vlastní vůle sousedním státům,“ řekl Novikov.

Zástupce také zdůraznil, že pokus o rozdělení zájmů Bašára al-Asada a syrského lidu vypadá „velmi zvláštně“, protože sám Asad v té době získal od syrského lidu prostřednictvím voleb potřebné pravomoci, aby zastupoval zájmy lidu. Skutečnost, že určitým skupinám, které měly syrské občanství, to nevyhovovalo, sama o sobě nic neznamená.

„Dokud se Turecko podílelo na syrských záležitostech, aby se nějakým způsobem minimalizovaly náklady na činnost velkých teroristických útvarů, bylo možné uznat pozitivní roli Turecka v záležitostech Sýrie. Pokud má Turecko v úmyslu tyto přístupy přehodnotit a získat určitý monopol v syrských záležitostech, a to i přes takové zasahování do vnitřního politického procesu v Sýrii, je to nepřijatelné. Myslím si, že s tímto postojem nemůžeme souhlasit ani v rámci dvoustranných rusko-tureckých formátů, ani z hlediska naší spolupráce se syrskou vládou, ani z pohledu pozice, kterou můžeme zaujmout na mezinárodních platformách,“ uzavřel věc Novikov.

Vyostření v Idlibu

Situace v Idlibu se vyostřila poté, co 27. února teroristé ze skupiny Hayat Tahrir al-Sham* zahájili rozsáhlou ofenzívu na pozice syrské armády. Vládní vojska zahájila odvetnou palbu.

Podle informací ruského ministerstva obrany se do palby spolu s teroristy dostali také turečtí vojáci, kteří se však v místě neměli nacházet. V důsledku incidentu tak zahynulo 36 tureckých vojáků a více než 30 jich bylo zraněno. Ruská strana přitom podnikla opatření k úplnému příměří ze syrské strany a zajistila evakuaci mrtvých a zraněných na území Turecka.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po útoku svolal schůzi o bezpečnosti. Rada NATO se v pátek chystala uspořádat konzultace o situaci v Sýrii, a to v reakci na žádost Ankary. Zároveň však, podle informací řeckých médií, zablokovalo Řecko prohlášení aliance o podpoře Turecka.

Závazky Turecka

Dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov informoval o tom, že Turecko nebylo schopno splnit několik klíčových závazků k vyřešení problémů kolem syrského Idlibu. Tedy, neoddělilo ozbrojenou opozici, která je připravena k dialogu s vládou v rámci politického procesu, od teroristů.

V rusko-tureckém memorandu z 18. září 2018, které bylo zkoordinováno podle výsledků schůzky prezidentů Putina a Erdogana, totiž byla řeč o zachování statusu quo, pokud jde o přítomnost tureckých vojáků, ale za podmínky stažení z idlibské zóny deeskalace všech teroristických radikálních skupin do 15. října 2018. Bylo také domluveno, že budou podniknuta „účinná opatření pro zajištění stabilního režimu zastavení bojových akcí“ v hranicích této zóny. Paragraf 7 memoranda předpokládal zavedení společného rusko-tureckého hlídkování v této oblasti.

* Teroristická organizace zakázaná v Rusku