V úterý na mimořádné 58. schůzi Národní rada SR odmítla jasnou ústavní většinou Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (tzv. istanbulskou úmluvu). Stalo se tak již potřetí. Dvě usnesení, ve kterých se slovenský parlament vyslovuje proti této úmluvě, byla přijata již 29. března a 28. listopadu. Podle odpůrců v parlamentu jedním z hlavních problémů této úmluvy je její rozpor s ústavou země, kde je manželství definováno jako svazek muže a ženy.

Dříve prezidentka Zuzana Čaputová odmítla vyslyšet pokyn parlamentu a oznámit Radě Evropy, že Slovenská republika nebude úmluvu ratifikovat. Podle ní se nejednalo o standardní proceduru. Tvrdila, že návrh měla parlamentu předložit vláda a teprve poté poslanci měli hlasovat o ratifikaci.

Po posledním hlasování mluvčí prezidentky Martin Strižinec prohlásil, že rozhodnutí parlamentu respektuje a další postup k úmluvě bude koordinovat s ministerstvem zahraničních věcí, jako je tomu u mezinárodních smluv obvyklé.

Nicméně před několika týdny se poradce Čaputové Peter Kubina nechal slyšet, že o istanbulské úmluvě nelze jednat ve zkráceném legislativním řízení. Upozornil, že podle jednacího řádu o mezinárodní smlouvě nelze hlasovat 30 dní od jejího předložení.

Proti jejímu přijetí vznikla petice pod názvem Netraumatizujme Slovensko istanbulskou dohodou, kterou od 20. ledna, co byla spuštěna, podepsalo přes 30 tisíc občanů. Organizátoři v ní vyzývají prezidentku, aby informovala Radu Evropy, že Slovensko nehodlá úmluvu přijmout.

„Zdržování je neuctivé vůči občanům a vůči vůli Národní rady,“

okomentoval počínání prezidentky organizátor petice Anton Chromík z Aliance pro rodinu pro portál HlavnéSprávy.sk. „My se opravdu obáváme toho, že vždy je možné si vymyslet nějaké právní kličky. Bylo by to však skutečně nerespektováním vůle lidí a demokracie,“ uvedl.

Petice mimo jiné uvádí:

a) nepotřebujeme označovat obecně muže za násilníky, b) nepotřebujeme přijmout scestné ideologie boje o moc mezi muži a ženami, c) nepotřebujeme zpochybnit, kdo ženou vlastně je, d) nepotřebujeme, aby stát zasahoval do toho, jak si muž a žena rozdělují úkoly v domácnosti, e) nepotřebujeme vnucovat dětem ve školách opačné úlohy než obvyklé úlohy mužů a žen a f) nepotřebujeme při pomoci rozlišovat oběti násilí podle motivace pachatelů.

Úmluvu podepsalo 27 členských zemí Evropské unie a Slovensko může být první země EU, která odmítne dokument ratifikovat. Bulharský ústavní soud ovšem rozhodl, že úmluvu porušuje ústavu země, neboť ústava rozeznává pouze biologickou definici muže a ženy. Dokument ratifikovalo 34 zemí.