„Syrská otázka není v žádném případě nějakým dobrodružstvím, ani snahou rozšířit hranice. Nevstoupili jsme tam na pozvání (prezidenta Sýrie Bašára, pozn. red.) Asada, ale na pozvání syrského lidu. A dokud nás lidé nepožádají, abychom odešli, zemi neopustíme. A Putinovi jsem řekl: Nechte nás v tom jeden na jednoho a my uděláme, co je potřeba,“ řekl Erdogan během svého projevu v Istanbulu.

Erdogan také uvedl, že počet tureckých vojáků, kteří zemřeli při leteckém útoku syrské armády v Idlibu, se zvýšil na 36.

„Zlikvidovali jsme více než 2100 syrských vojáků, 300 jednotek vojenských vozidel, sedm chemických skladů. A v jejich likvidaci budeme pokračovat i nadále,“ dodal turecký prezident.

Vyostření v Idlibu

Situace v Idlibu se vyostřila poté, co 27. února teroristé ze skupiny Hayat Tahrir al-Sham* zahájili rozsáhlou ofenzívu na pozice syrské armády. Vládní vojska zahájila odvetnou palbu.

Podle informací ruského ministerstva obrany se do palby spolu s teroristy dostali také turečtí vojáci, kteří se však v místě neměli nacházet. V důsledku incidentu tak zahynulo 36 tureckých vojáků a více než 30 jich bylo zraněno. Ruská strana přitom podnikla opatření k úplnému příměří ze syrské strany a zajistila evakuaci mrtvých a zraněných na území Turecka.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan po útoku svolal schůzi o bezpečnosti. Rada NATO se v pátek chystala uspořádat konzultace o situaci v Sýrii, a to v reakci na žádost Ankary. Zároveň však, podle informací řeckých médií, zablokovalo Řecko prohlášení aliance o podpoře Turecka.

Závazky Turecka

Dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov informoval o tom, že Turecko nebylo schopno splnit několik klíčových závazků k vyřešení problémů kolem syrského Idlibu. Tedy, neoddělilo ozbrojenou opozici, která je připravena k dialogu s vládou v rámci politického procesu, od teroristů.

V rusko-tureckém memorandu z 18. září 2018, které bylo zkoordinováno podle výsledků schůzky prezidentů Putina a Erdogana, totiž byla řeč o zachování statusu quo, pokud jde o přítomnost tureckých vojáků, ale za podmínky stažení z Idlibské zóny deeskalace všech teroristických radikálních skupin do 15. října 2018. Bylo také domluveno, že budou podniknuta „účinná opatření pro zajištění stabilního režimu zastavení bojových akcí“ v hranicích této zóny. Paragraf 7 memoranda předpokládal zavedení společného rusko-tureckého hlídkování v této oblasti.

* Teroristická organizace zakázaná v Rusku