Roztržka mezi Prahou a Moskvou kvůli ustanovení Dne památky obětí invaze v roce 1968 a následné okupace vojsky Varšavské smlouvy nebude překážkou pro prezidenta Zemana, aby se dne 9. května účastnil oslav Dne vítězství nad nacistickým Německem v Moskvě. Zeman to potvrdil v rozhovoru pro slovenský deník Pravda a oznámil, že se připravuje i jeho setkání s prezidentem Putinem.

Český prezident obdržel pozvání loni v červnu. Nicméně tyto plány mohlo narušit prohlášení ruského ministerstva zahraničí, které v prosinci kvůli ustanovení 21. srpna památným dnem vyjádřilo „velké rozčarování“ a vyzvalo Prahu, aby „otočila stránku“ v těchto dějinách.

Zeman toto prohlášení označil za „absolutní drzost“ a uvedl, že zvažuje, zda do Moskvy vůbec pojede. Jako alternativu tehdy navrhl, že by do Ruska jel a řekl, Rusům, ‚co kdybyste obrátili list a přestali si toto výročí připomínat?‘“.

Na konci loňského roku ruský prezident Putin zaslal Zemanovi blahopřání k novému roku, ve kterém zmínil, že jeho účast na oslavách v Moskvě u příležitosti 75. výročí vítězství bude symbolizovat přátelství a respekt mezi národy Ruska a Česka.

Později v lednu v rozhovoru pro Blesk Zprávy Zeman svou účast na oslavách nakonec potvrdil. Podle něj za tento „diplomatický faux pas“ může „nějaký šílenec“ v ruské diplomacii, který by měl být propuštěn. Rusko by se mělo za tento incident stydět.

„Když jsem teď dostal dopis prezidenta Putina, který se těší na naše setkání, tak si myslím, že právě jemu řeknu, že nějaký šílenec na ministerstvu zahraničí udělal něco, za co se má Rusko stydět,“ poznamenal Zeman.

Kromě toho se ale v rozhovoru pozastavil nad tím, proč v Poslanecké sněmovně po schválení památného dne 21. srpna nepadl návrh, aby se oficiálně připomínala i nacistická okupace Čech, Moravy a Slezska v roce 1939.

Zeman o extrémistech a euru

V rozhovoru pro Pravdu, který v úplném znění vyjde začátkem příštího týdne, Zeman promluvil i o populismu a extremismu. Podle něj se jedná o časté nálepky v politickém boji. Rovněž zdůraznil, že zastávání menšinového názoru není populismem.

„Populismus je vyslyšení hlasu lidí,“ poznamenal. „Na druhé straně populistický politik je ten, kdo prohlásí, že bychom měli mít nulové daně a vše zadarmo,“ dodal Zeman s tím, že se jedná o extrémní případ.

„Zatímco, když někdo zastává menšinový názor, tak není to populismus, není to extremismus, protože jak Antonio Gramsci kdysi napsal, pravda se rodí z menšiny,“ uvedl.

Jako případ opravdového extremismu a neonacismu označil adoraci spojenectví s nacistickým Německem nebo souhlas s tím, že 50 tisíc spoluobčanů skončilo v Osvětimi, aniž by uvedl, jakou politickou stranu má na mysli.

Dále Zeman prohlásil, že je zastáncem eura, ale před jeho přijetím Českou republikou je nutné změnit evropský stabilizační mechanismus, „aby čeští občané nespláceli řecké dluhy“. K tomu poznamenal, že eurozóna má horší růst HDP a míru nezaměstnanosti než země, kde platí národní měna.