Plynové mračno ve tvaru přesýpacích hodin není jen jednou z největších planetárních mlhovin ve vesmíru, ale nepochybně také jednou z těch nejkrásnějších. Planetární mlhovina CVMP 1, která se objevila v zorném poli jižního teleskopu astronomické observatoře Gemini, který se nachází v chilských Andách, byla vytvořena v důsledku smrti obrovské hvězdy červeného obra.

I přes název nemají planetární mlhoviny nic společného s planetami. Kdysi je astronomové mylně považovali za planety kvůli jejich tvaru. Jak se dalekohledy zlepšovaly, jejich hvězdný původ vyšel najevo, ale původní jméno zůstalo.

Astronomický jev

Planetární mlhoviny se tvoří při vypuzování vnějších plášťů červených obrů, tedy hvězd s hmotností 0,8 až 8 hmotností Slunce, v konečné fázi jejich vývoje. Lehčí hvězdy postupně mizí a proměňují se v bílé trpaslíky, zatímco hmotnější hvězdy nežijí dlouho a umírají mladé. Jejich život končí obrovskými explozemi známými jako supernovy.

Poslední epizoda života hvězd, které leží mezi těmito extrémy, je doprovázena výrazným astronomickým jevem, který je podobný tomu na této fotografii. Naše Slunce také vytvoří planetární mlhovinu po spálení vodíkového paliva, asi po 5 miliardách let.

Plyn planetární mlhoviny svítí, protože jím prostupuje ultrafialové záření z horkého otevřeného jádra umírající hvězdy. Záření vytlačuje elektrony a přeměňuje molekuly plynu na ionty. Ionty absorbují ultrafialové světlo a vytvářejí zářivé barvy, které lze vidět na fotce.

Co je planetární mlhovina?

Planetární mlhovina je podle astronomických standardů přechodným jevem, který trvá jen několik desítek tisíc let a celková délka života mateřské hvězdy je několik miliard let. Když se progenitorová hvězda planetární mlhoviny CVMP 1 pomalu ochladí, těmto nebeským přesýpacím hodinám vyprší čas a postupně zmizí.

Krátkodobé planetární mlhoviny mají mnoho tvarů a velikostí, které jsou určovány parametry hvězdných předků - přítomností souvisejících hvězd a orbitálních planet, jakož i rotací samotného červeného obra. Pozorování ukazují, že teplota centrální hvězdy mlhoviny CVMP 1 je alespoň 130 000 stupňů Celsia a plyny, které tvoří přesýpací hodiny, mají v sobě helium a dusík, což naznačuje, že systém se blíží ke konci svého životního cyklu.

Vědci poznamenávají, že planetární mlhovina CVMP 1 je nejzajímavějším a nejkrásnějším představitelem této třídy, který se jim povedlo pozorovat. Je to také ideální objekt z hlediska studia pozdních stádií života hvězdných systémů červených obrů.