Jak podotýkají vědci, buněk astrocytů je v mozku asi tolik, kolik je neuronů, jejich funkce však zůstávala po dlouhou dobu pro vědce záhadnou. Teprve před asi 10 lety se začaly objevovat teorie, podle nichž se astrocyty vedle neuronů aktivně účastní zpracování informací a zajištění fungování mozku.

Jak se mozek zásobuje krví

Nedávno byla v uznávaném vědeckém časopise Nature Communications zveřejněna studie mezinárodní skupiny vědců, v němž bylo dokázáno, že astrocyty regulují perfúzi – tok krve v cévách mozku. Mezi autory studie je profesor univerzity Bristolu a pozvaný profesor Baltské federální univerzity Immanuela Kanta Sergej Kasparov.

„Hlavní myšlenka spočívá v tom, že v mozku je celý systém, který mu umožňuje zjistit, jak dobře je zásobován krví. A v tomto systému hrají klíčovou roli astrocyty. Tyto buňky obestírají cévy svými výběžky. Cítí-li, že tlak v mozku klesá, zapojí se mechanismus, který zvyšuje systémový arteriální tlak a frekvenci srdečních stahů, a zlepšuje tím perfúzi mozku,“ řekl Kasparov, jehož slova uvádí tisková služba.

Budou nutné experimenty

Podle slov Kasparova je známo, že funkci srdce a tonus cév regulují neurony, jejichž aktivitu modulují určitým způsobem astrocyty, vědci však zatím ještě neprozkoumali všechny detaily tohoto složitého mechanismu. Mj. není zatím jasné, jak se přijímají mechanická působení a jaké signály astrocyty dávají. Vědci musí provést ještě mnoho experimentů.

„Avšak teď už je více méně jasné, že se nové znalosti mohou použít v lékařství. Dříve byly známy jen receptory tlaku, které se nacházejí na periferních cévách. Nyní, když je jasná funkce astrocytů, otevírají se před odborníky nové možnosti regulování krevního tlaku. A dávají mj. naději lidem, jimž se arteriální tlak zvyšuje bez viditelné příčiny,“ dodal Kasparov.

Podotkl, že v práci této skupiny vědců patří vedoucí úloha Alexandru Gurinovi z londýnské University College.