„V Evropě se to děje již několik desetiletí. Čím více se národní státy vzdávají svrchovanosti ve prospěch Bruselu, tím více vidíme, jak ztrácíme kontrolu nad otázkou, co je národní stát obecně a zda má smysl,“ řekl v televizi Evropa.

Uvedl, že přistupují k tomu, že se národní státy v Evropě promění v podobu komunit, které se možná jen zabývají otázkami dodávek vody, elektřiny, místních daní, ale nemohou činit zásadní rozhodnutí o své budoucnosti a národu, protože zcela ztratily svou suverenitu ve prospěch Bruselu.

Kromě toho poslanec souhlasil s tím, že tyto obavy se v mnohem menší míře týkají velkých zemí, jako je Francie, Německo a Itálie. Vyzval, aby byla věnována pozornost malým státům. Poznamenal, že jejich odmítnutí přechodu na euro bylo diktováno racionálními důvody.

Problémy eurozóny

„Proč země jako Polsko, Česká republika, Maďarsko nepřijaly euro? Znamená to, že jsou to ty země, které, především v případě Polska, vystupují z antiruské a prozápadní pozice. (…) Je zřejmé, že tam vychází ne z nějakých proruských, prokremelských nebo antizápadních hledisek,“ poznamenal.

Také připomněl, jaké problémy se dotkly eurozóny během krize z roku 2008. „…Když v roce 2008 došlo k velké krizi, Polsko zůstalo jedinou zemí v Evropě, která obecně nezažila recesi, hlavně proto, že nebyla členem eurozóny. A menší země jako Řecko a Portugalsko, porovnávám pouze jihoevropské země, které mají určitý typ ekonomiky a financí, trpěly krizí,“ uvedl Shkvarek.

Postoj k euru

Pokud se podíváme na situaci u nás v zemi, pak Česká republika zůstává jedním z devíti členských států Evropské unie, které dosud zachovávají národní měnu a nenahrazují ji eurem. Takový postoj je často vysvětlován obavami ze ztráty makroekonomické svobody a negativního dopadu na ekonomiku při přechodu na jednotnou evropskou měnu.

Před přijetím eura například varoval Chorvaty český ekonom Lukáš Kovanda. Ten zhodnotil, jaké měly dopady přijetí eura na Slovensko. Uvedl, že evropská měna nepřivedla ke slibovanému zvýšení životní úrovně občanů, což ilustroval migrací Slováků do Česka za prací. K žádným pozitivním dopadům podle něj tak nedošlo. Český trh práce si, jak uvedl, stále udržuje vysokou atraktivitu i pro zahraniční zaměstnance ze zemí eurozóny.

Poukázal totiž na to, že po přijetí eura došlo k nárůstu Slováků, kteří odcházejí pracovat do sousedního Česka. Pokud mezi lety 1993 a 2008 odcházelo do ČR za prací průměrně 5 tisíc Slováků ročně, tak v období 2009 až 2019 se jednalo už o 10 tisíc ročně.