„Společnost věčného mládí, nejnovější kniha Jana Kellera, je zatím nejlepší, jakou napsal. Když se prokousáme spoustou složité sociologické teorie, je to kniha o zklamání bývalého stoupence radikální levice,“ uvedl na začátku svého komentáře.
Podle názoru sociologa vedlo hnutí hippies ze 60. let minulého století ke krajně negativním jevům v otázce svobody jednotlivce. Ten je nyní údajně vystaven daleko větším tlakům médií a velkých korporací.
Sociolog ve svém komentáři rovněž zmínil, že Kellerova kniha vychází v době, kdy prý někteří příznivci pravice shledávají, že reformy směřované k trhu pouze přivedly k „nejhorší“ formě korporátního socialismu.
„Shodou okolností ta kniha vychází ve stejnou dobu, kdy někteří bývalí "pravičáci" zjišťují, že tržní reformy nepřinesly svobodu, nýbrž tu nejhorší formu korporátního socialismu. Kdyby to paní Thatcherová tušila…“ uzavřel Hampl svůj komentář ke knize Jana Kellera.
V souvislosti s knihou Společnost věčného mládí se Hampl později, rovněž na sociálních sítích, věnoval otázce rozdílu mezi zdravím a zdegenerovaným konzervatismem.
„Zdravý konzervatismus dokáže pochopit otázky současné společnosti a poctivě na ně hledá odpověď. Při tom hledání vychází ze zkušeností, které naše společnost udělala. Podstatná část těch zkušeností je koncentrována v jazyce, morálce, náboženství, zvyklostech i v mnoha věcech, které nedokážeme přesně definovat. A snaží se poučit ze zkušeností pozitivních i negativních.
Degenerovaný konzervatismus vytvoří utopický model, umístí jej do minulosti, a snaží se lidi uzpůsobit tomu modelu. Jsou vlastně jen materiálem, stejně jako v každé jiné utopii,“ prohlásil sociolog, který se v minulosti proslavil knihou Prolomení hradeb.
Ruský akademik, jeden z předních vědeckých pracovníků v oblasti radiologie, jež se účastnil likvidace následků exploze na jaderné elektrárně Černobyl Robert Iljazov, řekl na začátku ledna pro Sputnik, že ideologie liberalismu a kapitalismu, které popírají tradiční rodinné hodnoty a staví se radikálně proti patriotické výchově mládeže, vedla k tomu, že lidé na Západě dnes nejsou akceschopní a nebudou moci adekvátně reagovat na velké katastrofální události podobné havárii v Černobylu.