„Klimatici na celém světě podléhají kuriózní pověře, že elektrický je tak úsporný, že se při jeho použití mohou vyhazovat peníze z okna,“ uvedl na začátek ekonom.

O tom podle něj svědčí i následující příběh z hlavního města SRN.

„V beznadějně zadluženém Berlíně si v duchu doby pořídili elektrické autobusy. Objednáno je třicet zelených Pegasů a tři již normálně jezdí. Ale bohužel jen dopoledne, protože zbytek dne se musí dobíjet baterie,“ stojí v příspěvku autora.

Robejšek poznamenal, že „výhodnost“ elektrobusů se projevuje již tím, že za den ujedou maximálně 140 kilometrů a spotřebují méně energie. Dodal, že odpoledne a večer za ně musí zaskočit „zaostalé“ dieselové autobusy, které na jednu nádrž ujedou 600 - 700 kilometrů.

„Chudý Berlín si spásu světového klimatu nechá něco stát,“ podotkl publicista.

V této souvislosti připomněl, že nejenom provoz elektrobusů, ale i jejich nákupní cena odpovídá nezměrnému významu Berlína pro záchranu světového klimatu. Jeden elektrobus stojí se vším všudy 900 000 euro a normální autobus jenom 250 000 euro.

„Takže jistě rozumíte tomu, proč se Berlín rozhodl, koupit za dobrých osmdesát milionů dalších devadesát těchto poslů zelené budoucnosti. Klimatická změna je prostě k nezaplacení. Jen to prosím nikomu neříkejte, aby to pražský magistrát náhodou nechtěl napodobit,“ přišel s varováním na závěr svého příspěvku Robejšek.

Uživatelé sociální sítě se rovněž vyslovili k dotyčnému tématu.

„Rozdíl mezi autobusem a elektrobusem je zcela zásadní. Na elektrobus jsou DOTACE. Tedy peníze, které vláda ve jménu blaha, ale bez souhlasu pracujících ukradne,“ napsal Dušan Vymazal.

Zazněly poznámky i v podobě otázek.

„K nim ještě nedorazila informace o trolejbusech?“ zeptal se Daniel Dvořák.

„A ta elektřina je z nebe?“ poznamenal Miloslav Linhart.

„Řekněte mi prosím, jak dlouho tato elektrošaškárna může ještě pokračovat? Až do úplného konce cele Říše?“ dotazuje se Tomáš Bednář.

Směrem do propasti ztrapnění

V prosinci jsme informovali o tom, že Robejšek předpověděl klimatickým aktivistům konec. Ve svém příspěvku se věnoval hnutí Školní stávky pro klima aneb Fridays for Futur, jehož vznik inspirovala ekologická aktivistka Greta Thunbergová.

Představitelé tohoto hnutí, žáci a studenti žádají po politicích, aby učinili rázná opatření proti globálnímu oteplování, vykonávají své aktivity na úkor vzdělání, takže místo docházky do školy chodí na demonstrace.

Robejšek poznamenal, že delší dobu přemýšlí o strategii odchodu Školní stávky pro klima.

„Každé hnutí se totiž dříve nebo později vyčerpá a záleží na tom, jestli skončí tím, že ho lidi mají plné zuby, nebo jestli se mu podaří dosáhnout nějaké konstruktivní změny,“ napsal publicista.

Robejšek poznamenal, že poté co ekoGréta seřvala Valné shromáždění OSN za to, že jí pokazilo dětství křížové tažení za klima, hnutí skončí tím prvním způsobem.

„A dnes se jim podařil další mílový krok směrem do propasti ztrapnění,“ podotkl politolog s tím, že německá sekce Fridays for Future vypustila následující tweet: „Proč nám do toho každý rok mluví prarodiče? Stejně tady už brzo nebudou.“

Podle názoru politologa to, že k takovému úletu vůbec došlo, dokazuje, jak neprofesionálně, doslova „školácky“, komunikují.