Ministr zahraničí Mike Pompeo informoval, že pod omezení se dostalo celkem 13 zahraničních organizací a jednotlivců v Rusku, Číně, Iráku a Turecku. Ministr ale neupřesnil, jaké ruské společnosti či fyzické osoby byly zařazeny na černou listinu.

Zároveň diplomat uvedl, že byla zavedena restriktivní opatření proti pěti čínským a tureckým společnostem a jednotlivcům kvůli obvinění z „podpory íránského raketového programu“. Další čínský občan byl obviněn z dodávání produktů dvojího užití pro pákistánský zbrojní program.

Zákon o nešíření zbraní hromadného ničení v Íránu, Severní Koreji a Sýrii stanoví zákaz předávání takových technologií těmto zemím, které přispívají k tvorbě jaderných, chemických, bakteriologických zbraní a také prostředků jejich dodávek.

Již zavedené sankce

Již dříve informoval Washington o tom, že zavedl sankce proti řadě zahraničních fyzických a právnických osob kvůli porušení národní legislativy o nepoužívání zbraní hromadného ničení. Tehdy se na černou listinu dostaly ruské, íránské, severokorejské a čínské struktury a také organizace z Turecka a SAE.

Mezi ruskými organizacemi, které tehdy spadaly pod sankce, bylo například vzdělávací centrum protiletadlových raketových vojsk v Gatčině, 18. hlavní vědecký výzkumný ústav ministerstva obrany v Kursku, vývojová agentura na výrobu strojů v Tule, 183. gardový protiletadlový raketový pluk a vědecký výrobní koncern BARL.

Uvádělo se, že se celkem na seznam dostalo 28 struktur. Podle mínění americké vlády tyto organizace určitým způsobem pomáhaly Íránu, Sýrii nebo KLDR ve vývoji okřídlených nebo balistických raket.

Výzva k Severní Koreji

Na začátku minulého roku vyzvala v souvislosti se zbraněmi hromadného ničení Evropská unie a Sdružení národů jihovýchodní Asie, aby se takových zbraní zbavila Severní Korea. Koreu vyzvali, aby úplně, kontrolovaně a nezvratně zničila všechny zbraně a další zbraně hromadného ničení, balistické rakety a s tím spojené programy a objekty v souladu s rezolucemi Rady bezpečnosti.

Zároveň ministři zahraničí zemí EU vyzvali Koreu k tomu, aby se vrátila co možná nejrychleji ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a garancím Mezinárodní agentury pro atomovou energii včetně spolupráce se systémem monitoringu.