Od 27. prosince v Černé Hoře, kdy byl přijat Zákon o svobodě náboženského vyznání, podle něhož může být majetek srbské pravoslavné církve v zemi odcizen ve prospěch státu, stále neutichají hromadné protesty farníků Metropolie černohorské-přímořské, pravoslavných věřících a opozičně smýšlejících občanů pod heslem „Nevzdáme se svatyně“.

Ústavní soud Bosny a Hercegoviny dne 11. února rozhodl, že je článek 53 Zákona o zemědělské půdě Republiky srbské v rozporu s Ústavou Bosny a Hercegoviny. V daném rozhodnutí se zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina má výhradní pravomoc v regulování otázek majetku státu. Ve skutečnosti si Sarajevo nárokovalo práva na zemědělskou půdu ve vlastnictví Republiky srbské. Následně státní instituce, zastupující danou republiku, informovali o bojkotu v účasti při rozhodování na úrovni Bosny a Hercegoviny, parlament Republiky srbské (RS) požadoval reformu Ústavního soudu a odvolání zahraničních soudců z jeho řad. Člen předsednictví Bosny a Hercegoviny za bosenské Srby Milorad Dodik řekl: „Sbohem Bosně a Hercegovině, ať žije RS-exit!“

Dne 23. února srbský prezident Aleksandar Vučić oznámil, že do konce letošního roku bude Srbsku dáno ultimátum, které bude vyžadovat uznání Kosova výměnou za záruky vstupu do EU a zvláštní postavení kosovských Srbů. Vučić zdůraznil, že nikdy nepřijímal ultimáta, ale dodal, že je pro něj důležité udržet mír a stabilitu a nezatahovat Srbsko do války. Podle něj půjde o „návrh, který nelze odmítnout“, ale s nímž nelze ani souhlasit.

Bývalý ministr zahraničí Svazové republiky Jugoslávie Vladislav Jovanović v rozhovoru pro Sputnik uvedl, že se vyostření situace na Balkáně neobešlo bez vlivu západních sil, které, podle jeho slov, nikdy neopustily region. To, co se děje, označil za „jámu, kterou kopali pro ostatní, ale sami do ní spadli“.

„To, co ve svých plánech nepředvídali, je národní faktor, se kterým není snadné se vypořádat a který byl na Balkáně vždy velmi dynamický. Vždy se ukáže a zpochybní jejich Pyrrhovo vítězství, což je pro ně neřešitelný problém,“ vysvětluje Jovanović.

Dotyčný tak věří, že Amerika a její partneři nyní narazili na zeď, kterou nevědí, jak překonat.

„Jak mají vyřešit problém v Černé Hoře, když jim úřady již týdny dávají najevo, že je v jejich zemi nepopulární a nepřijatelný? Jak mají zajistit centralizaci Bosny a Hercegoviny, pokud kvůli tomu musí porušit mezinárodní mírovou Daytonskou dohodu? To by byl začátek konce Bosny a Hercegoviny. Rovněž neznají ani odpověď na otázku, jak dostat Kosovo do OSN bez spolupráce se Srbskem a jeho souhlasu, stejně jako bez souhlasu dvou stálých členů Rady bezpečnosti – Ruska a Číny. Zatím jsou to pro ně neřešitelné úkoly,“ říká Jovanović.

Nepochybuje ani o tom, že, jak to bylo praktikováno doteď, budou všechny tyto neřešitelné úkoly namířeny na Srbsko a západní síly po něm budou požadovat řešení.

„Obávám se, že po nás budou požadovat, abychom všechny tyto problémy vyřešili. V první řadě myslím na Kosovo, ale také jsem si jistý, že budou požadovat, abychom podali ruku Milovi Đukanovićovi, aby zůstal u moci. Na Západě navíc očekávají, že Srbsko může vyvinout tlak na Republiku srbskou, aby se vzdala svých práv vyplývajících z Daytonské dohody ve prospěch Sarajeva a centralizace Bosny a Hercegoviny. Pokud by se jim to všechno podařilo, pak by dosáhli svého cíle,“ říká bývalý šéf diplomacie Svazové republiky Jugoslávie.

Jovanović také dospěl k závěru, že snaha Západu co nejrychleji ukončit žhavé problémy na Balkáně může být i důsledkem toho, že v regionu roste vliv ostatních zemí. A to nejen předních světových sil, ale také místních sil, jako je Turecko.