„Beru tuto funkci jako poslání, určitou misi,“ sdělil Stehlík s tím, že má za cíl co nejdříve napravit vyhrocené vztahy, které v památníku vznikly. 

Zaorálek už dříve uvedl, že by nový ředitel měl mít vztah k Lidicím, měl by být schopen komunikovat a získat si důvěru všech lidických obyvatel. Konkurzu se zúčastnilo pět uchazečů: Eduard Stehlík, Jiří Nenutil, Bob Fliedr, Lukáš Bízek a Roman Hradecký.

Sedmičlenná komise, kterou sestavili například náměstek ministra kultury Vlastislav Ouroda, ředitel kabinetu Jan Chmelíček, vedoucí odboru kultury památkové péče Středočeského kraje Kateřina Pešatová či starostka Lidic Veronika Kellerová, ministrovi kultury doporučila ke jmenování dva finalisty. Tím byl ředitel Středoslovenského muzea v Banské Bystrici Roman Hradecký a bývalý šéf odboru válečných veteránů ministerstva obrany Eduard Stehlík, který získal největší počet bodů.

Čtyřiapadesátiletý Stehlík se věnuje především československým vojenským dějinám, zejména období let 1914 až 1956. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány ministerstva obrany, kde skončil ke konci loňského roku. Působil také jako historik Vojenského historického ústavu v Praze a je předsedou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů.

První kroky na nové pozici

Eduard Stehlík portálu Deník.cz naznačil, jakou cestou by se měl podle něj památník ubírat:

„Velkým úkolem je vrátit Lidice do dějin a do povědomí České republiky jako obyčejnou českou vesnici se všemi chybami i přednostmi a oživit tváře a jména lidí, kteří se stali obětí obludného nacistického zločinu. Z důvodů mně ne zcela jasných se totiž chápou jako jakýsi betonový kvádr s nápisem Lidice, za nímž se ztrácejí osudy konkrétních lidí a jejich utrpení.“

V rozhovoru pro portál INFO.cz nový ředitel Památníku Lidice promluvil také o nutnosti vybudovaní kvalitního týmu.

„Velice složité bude rovněž nalézt nové schopné zaměstnance. Památník Lidice je teď již měsíc bez ředitelky (po rezignaci paní Mgr. Martiny Lehmannové ho z pověření vedla dosavadní vedoucí ekonomického oddělení, pozn. red.), a pokud mám správné informace, odchází 10 ze 16 zaměstnanců, takže to zcela jistě jednoduché nebude. Naštěstí zůstal v plně funkčním stavu Památník Ležáky, kde nejenže nikdo neodešel, ale situace je tam jak po stránce personální, tak i odborné velice dobrá,“ řekl.

Spor o historii

Důvodem rezignace Martiny Lehmannové z dané funkce na konci ledna letošního roku se stal konflikt s přeživšími vyhlazení Lidic a jejich potomky, který následoval po zveřejnění reportáže České televize. Šlo o jednu obyvatelku Lidic židovského původu, kterou prý údajně udala jedna z lidických žen těsně před zkázou vesnice. 

Vystupuje v ní historik z Historického ústavu Akademie věd ČR Vojtěch Kyncl a jako pramen informací posloužil zápis v památníku četnické stanice v Buštěhradu. V reportáži se vyjadřuje také ředitelka památníku Martina Lehmannová.

V tiskovém prohlášení Martina Lehmannová ke svému odstoupení z funkce uvedla: „Několika přeživším vyhlazení obce Lidice se nelíbí výsledky odborného bádání nezávislého odborníka, neboť se osobně dotýkají jejich blízkých. Obvinili proto Památník Lidice i mě osobně jako ředitelku, že nectíme a překrucujeme fakta o lidické historii.“

„Namísto podpory nezávislosti odborného poznání a často bolestivého vyrovnávání se s dějinami, což je kromě jiného úkolem této příspěvkové organizace ministerstva kultury, rozhodl ministr kultury Lubomír Zaorálek, že mám skončit ve funkci ředitelky památníku. Rezignaci jsem se nakonec rozhodla podat sama proto, že k ministrovi kultury již nadále nemám důvěru,“ konstatovala Lehmannová.