Hlavním referentem akce, která se konala dne 20. února, byl prezident IVO Grigorij Mesežnikov a zúčastnili se jí i další významné slovenské politoložky, a sice Oľga Gyarfášová, ředitelka Ústavu evropských studií a mezinárodních vztahů na FSEV Univerzity Komenského, a Soňa Szomolányi, z katedry politologie Univerzity Komenského.

Szomolányi označila volby za „kritické“, čímž měla na mysli, že nepovedou pouze ke změně vlády, ale i k „charakteru režimu“. Mesežnikov k tomu uvedl, že voliči budou rozhodovat, zda Slovensko padne do bahna autoritářství.

Všichni politologové vyzdvihli ztrátu preferencí Směru, což dokazují poslední průzkumy zveřejnění před oficiálním moratoriem. Podle Gyarfášové ji dnes podporují pouze skalní voliči. Politoložka straně vyčetla zejména to, že nemá jasně vydefinovanou ideologii.

„Pokud přemýšlíme nad tím, jaká bude konfigurace, čím se vlastně Směr-SD stane, nikdo neví, co to je. Má premiéra a předsedu strany. Každý má jinou tvář té strany a elektorát této strany tvoří už jen ti nejvěrnější voliči,“ zdůraznila Gyarfášová.

Typy stran

Analytici rozdělili nejvýznamnější strany na tři skupiny. První usilují o spolupráci se Západem a ztotožnění se s jeho paradigmatem. Sem zařadili PS/Spolu, Za lidi, SaS, KDH, a v současnosti i OĽaNO a Sme rodina.

Další skupinou jsou strany, které se snaží o určitou míru nezávislosti Slovenska, ať už ekonomicky, nebo politicky. Sem zahrnuli Směr-SD a SNS. Tyto strany označili za „národní populisty“.

Posledním typem strany jsou ty, které zcela odmítají cizí dominanci nebo začínají zpochybňovat tabuizovanou minulost. Mezi ně zařadili ĽSNS a Vlast.

Přitom poukázali na to, že Slovensko má oproti dalším zemím visegrádské čtyřky mnohem lepší stav liberální demokracie. Mesežnikov k tomu poznamenal, že Slováci se již jednou vypořádali s autoritářským politikem, kterým byl Vladimír Mečiar.

„Slovensko si jako první země V4 prošlo tím nacionálním populismem a společnost díky tomu získala jistou imunitu,“ uvedl prezident IVO. Slovensku podle něj pomohlo i to, že je nejhlubší integrovanou zemí z V4 s nejotevřenější ekonomikou.

Ústavní většina prozápadních stran

Odborníci se rovněž zamysleli nad tím, jak bude vypadat vládní koalice. Její ústřední součástí bude nejspíše OĽANO, bez které by nebyla většina. Premiérem se proto nejspíše stane Igor Matovič. Pozastavili se ale nad jeho nestabilní povahou a sklonem k populismu.

Debatovalo se i o tom, zda by se i Sme rodina podnikatele Borise Kollára stala členem koalice, byť se rovněž jedná o populisty. V tomto případě by ovšem nastal problém s PS/Spolu. Zatímco poslední dvě strany mají jasně vymezenou liberální a proevropskou orientaci, Sme rodina spadá do nacionalistické frakce Identita a demokracie v Evropském parlamentu.

„Nebezpečné je, že Matovičovi při sestavování vlády může být bližší Kollár než PS/Spolu a Alojz Hlina z KDH,“ varovala Szomolányi.

Každopádně pokud se do parlamentu dostanou všechny strany „demokratické opozice“, včetně Sme rodina, mohou získat ústavní většinu, pro kterou potřebují 90 ze 150 křesel, konstatovali odborníci. Parlamentní volby se budou na Slovenku konat již příští sobotu 29. února.