V obsáhlém rozhovoru se slovenským politikem přišla řeč na mnohá témata. Primárně se však zaměřil na politickou situaci na Slovensku. Odpověděl tak ku příkladu na to, jak hodnotí období současné vlády.

„Co se týče tohoto volebního období, musím říci, že oproti předešlým parlamentům je to strašná zkušenost. V 90. letech se dal každý poslanec identifikovat: o co mu jde, co chce, a nebyla tam negativní motivace, všichni lidé tehdy chtěli budovat Slovensko. Alespoň ti, kterým na něm záleželo,“ uvádí s tím, že to nyní neplatí.

Poukázal zejména na to, že opozice v něm zvolila nepochopitelnou taktiku, a sice, že udělá vše pro to, aby daná vláda nebyla úspěšná. „To je něco, co není normálním lidským rozumem pochopitelné. Každému by mělo jít o to, aby Slovensko bylo úspěšné. Neboť když bude, tak se budou mít i občané lépe,“ míní Hrnko.

Rovněž vyslovil názor, že tím, že opozice v podstatě sabotovala všechna opatření koalice a zahrnula do parlamentu věci, které neměly žádný vliv na to, jakým způsobem budou lidé ve své domovině žít, brzdila Slovensko v rozvoji. Podotkl však, že i přesto si myslí, že se vláda mnoha věcí zhostila docela dobře.

Slovensko je na tom líp než před 4 lety

Politik za SNS si stojí i za tím, že je na tom dnes jeho republika podstatně lépe, než před čtyřmi lety, ale prý by se mohla mít samozřejmě ještě líp.

„Kdyby se úsilí, které se věnuje na ničení politického systému, věnovalo úsilí na pozvednutí země, tak bychom byli dál,“ uvedl.

Následně v rozhovoru zdůraznil věci, kterých se podařilo dosáhnout a které považuje za důležité.

Napjaté vztahy s opozicí a polarizace společnosti

Důležitým tématem se však staly i napjaté vztahy s opozicí. Politik se tedy snažil zamyslet nad tím, proč jsou tak vyhrocené a co stojí za takovou polarizací tamní společnosti.

„Kdybych na to šel politologicky, tak je to asi tím, že Slovensko nemá vlastní velkoburžoazii, vlastní velké podnikatele. Všechny větší podniky vlastní zahraniční společnosti. A zahraniční zájem se prosazuje přes zájmy tzv. pravicových stran. Protože autentická pravice je národně a konzervativně orientovaná,“ uvádí.

Poukazuje tak na to, že když se podíváme, jak jsou tyto skupiny, které se prohlašují za pravicové, orientovány, zjistíme, že nemají žádný pozitivní národní program.

„Slovensko je pro ně v řeči „tato země“, nemají k ní žádný vztah. Tím pádem nevytvářejí v národě ani pozitivní integrační prvek,“ domnívá se.

Hrnko také prohlásil, že středové strany reprezentují především národní zájem, protože střední a malí podnikatelé jsou základem při tvorbě naší národní politiky. „Takže je přirozené, že pravicové síly, které jsou jen prodlouženou pákou zahraničních zájmů, se dostávají do konfliktů s národními silami. A společnost se polarizuje,“ dodal.

Extremismus a metody NSDAP

V souvislosti s tím připomněl, že je dnes na Slovensku populární bojovat proti pravicovému extremismu, což je na jedné straně pozitivní, ale na druhé straně na Slovensku existuje i levicový extremismus a liberální extremismus, respektive, neoliberální. Přitom se domnívá, že je ten neoliberální také pořádně nebezpečný.

„Myslím si, že střety na ulicích mezi kiskovci, PS/Spolu a kotlebovci jsou odrazem této situace. Právě zde se střetávají tyto extremistické síly. Zároveň se vzájemně potřebují, protože si dělají kampaň na tom, že proti sobě bojují,“ řekl.

Tímto způsobem to ale dle něj nemůže fungovat. Uvedl, že pokud je zde legitimní strana, bez ohledu na to, jestli se mi líbí nebo nelíbí, tak musí mít stejný prostor jako ostatní.

„A metody, které používá Truban, Beblavý a Kiska, používala NSDAP v 30. letech. Jsou jako nacistické SA úderky, které rozbíjely shromáždění protivníků a vytvářely v politickém prostoru chaos,“ řekl závěrem.

Další témata rozhovoru

Mimo jiné se Hrnko zmínil i o korupci, která je podle něj přítomna od vzniku států a politiky jako takové, tudíž se nedá zničit. „Korupce se dá jen snižovat a omezovat. V každém stádě se najdou i černé ovce,“ uvedl.

Dále přišla řeč na ekonomický rozvoj země nebo na to, co mohla současná vláda udělat lépe.