Ernman v knize popisuje problémy, s nimiž se dívka v dětství setkala. „Postupně mizela a nořila se do nějaké temnoty. Přestala hrát na klavír. Přestala se smát. Přestala mluvit. A přestala jíst,“ uvádí.
„Škola neprojevila porozumění a soucit. Má odlišný pohled na chápání situace. Škola věří, že je to chyba Grety,“ píše v knize Ernman.
Později lékaři Gretě diagnostikovali vysocefunkční autismus, který Ernman popisuje jako Aspergerův syndrom a obsedantně-kompulzivní poruchu (OCD).
Matka Grety také uvádí, že se její dcera začala zajímat o otázky životního prostředí díky filmu, který pojednával o znečištění Tichého oceánu plasty. Ten byl dětem promítán v rámci vyučování ve škole, u ostatních dětí ale takové reakce nevzbudil.
„Viděla to, co všichni ostatní vidět nechtěli. Vypadalo to, jako by snad pouhým okem mohla vidět emise oxidu uhličitého,“ píše.
V roce 2018 začala Greta místo studia ve škole protestovat před švédským parlamentem, kde uváděla své požadavky na úřady. Chtěla, aby posílily opatření v boji proti změnám klimatu. Její iniciativa však nabrala úplně jiných rozměrů – rozvinula se totiž v mezinárodní hnutí pro boj proti změnám klimatu - Fridays For Future. Jedná se o stávky, které se konaly vždy pátek.
Podle informací daný časopis titul osobnost roku uděluje již od roku 1927. Jeho prostřednictvím oceňuje lidi, kteří ať už v dobrém nebo ve zlém stáli za nejvlivnějšími událostmi roku. V minulosti toto ocenění získalo třeba několik novinářů, kteří statečně hájili pravdu. Mezi nimi byl i zavražděný saúdskoarabský žurnalista Džámal Chášukdží, dva věznění barmští reportéři pracující pro agenturu Reuters a novináři amerického deníku Capital Gazette, v jehož redakci loni zabil střelec pět lidí.