„Někdy se zdá, že některé síly americké elity nemají zájem o normalizaci, ale naopak o destabilizaci prostoru na Středním východě. Aby bylo možné s využitím politické nejistoty a neustálých konfliktů ulovit, jak se říká, rybky v kalných vodách. Z této série je likvidace Sulejmáního, který mimochodem významně přispěl k boji proti terorismu, zejména k porážce IS*,“ uvedl Bogdanov v rozhovoru se řeckým týdeníkem To Vima.
Na druhou stranu Bogdanov upozornil, že v USA se objevují též prohlášení podobná tomu, co například americký prezident Donald Trump vyslovil v kongresovém projevu o touze „ukončit války na Středním východě“ a stáhnout nebo alespoň omezit přítomnost americké armády ve válečných zónách.
„Realizace těchto plánů by jistě zlepšila situaci v regionu,“ zdůraznil Bogdanov.
Situace na Středním východě se vyostřila na konci prosince poté, co americké síly zaútočily na objekty hnutí Katáib Hizballáh v Sýrii a Iráku. Koalice Al-Fatah vedená iráckým exministrem dopravy Hadi al-Amirim následně vyzvala parlament, aby po útocích USA přijal naléhavé rozhodnutí o stažení všech cizích sil ze země.
Poté podporovatelé hnutí zaútočili na americkou diplomatickou misi v Bagdádu. Diplomatický štáb amerického velvyslanectví, a to včetně velvyslance, byl předem z budovy evakuován.
O několik dní později se atmosféra zřejmě rozžhavila, když byl během speciální operace Washingtonu zabit íránský generál Kásim Sulejmání a zástupce šéfa irácké šíitské milice Abú Mahdí al-Muhandis. Spojené státy je považují za osoby, které byly zapojené do organizace útoku na velvyslanectví.
Během posledních několika měsíců byly vojenské základny v Iráku, kde je umístěna americká armáda, pravidelně terčem minometné a raketové palby. Takové incidenty se však staly častějšími po likvidaci Sulejmáního.
* IS – organizace zakázaná v Rusku