Vyoral na úvod připomněl všechny nedávné „útoky“ na Xavera od redaktorky Newsroomu ČT24 až po čerstvý příspěvek Petra Honzejky z Hospodářských novin.

„Všechno tak trochu začalo výjezdem redaktorky z Newsroomu ČT24 pana Rosího, která Xavera konfrontovala s ‚kritickými‘ zjištěními na serveru Hlídací pes, což je projekt takzvaného Ústavu nezávislé žurnalistiky ředitele Ondřeje Neumanna, sídlící de facto na samotě u lesa,“ píše Vyoral.

„Definitivním červeným hadrem pak bylo oznámení Xaverovy kandidatury do Rady ČT. Následovala anticena Zlatý citron od Českého filmového a televizního svazu FITES, kterou si Xaver Veselý v přímém přenosu ČT – zřejmě k překvapení všech přítomných – odvážně přišel do evidentně nepřátelského prostředí převzít,“ dodává.

Vyoral si také vzpomněl na slova moderátorky ČT Nory Fridrichové, která Xavera kdysi označila za držák na mikrofon. „Ano, ta paní, která se coby veřejnoprávní novinářka fotí s odznáčky politických neziskovek, proklamuje na demonstracích nebo si na sociálních sítích s arogancí sobě vlastní nevkusně utahuje z většinové české populace,“ píše Vyoral o Fridrichové.

V řadě kritiků také nedávno vynikl novinář Petr Honzejk. „Milí přátelé, mohli byste prosím tomuto člověku přestat říkat Xaver a posilovat tak jeho značku? Je to prostě pan Veselý, no ne?“ okomentoval Honzejk příspěvek své kolegyně Fridrichové na Twitteru.

Podle Vyorala je kritika Xavera způsobena tím, že on „nepatří do ideově zapouzdřené a nezřídka mimo realitu zakonzervované bubliny samozvaných vyvolených ‚hlídacích psů‘ u nás.“ A také „není mistrem skoku do řeči jako oni vyvolení“.

„Troufám si navíc tvrdit, že Xaver jako moderátor přistupuje tímto způsobem, kterým často z lidí dostane více než agresivní konfrontací, když ne ke všem, tak k drtivé většině hostů. Což se rozhodně nedá říct o řadě veřejnoprávních nebo Bakalových redaktorů a moderátorů, kteří jedněm málem mažou med kolem pusy (obecně Demokratický blok, zástupci politických neziskových organizací jako Člověk v tísni nebo Milion chvilek pro demokracii, liberálně-progresivně smýšlející hosté a politici), zatímco u druhých je cílem diskreditace a nezřídka až ‚lynč‘ (obecně ANO, KSČM, SPD, Trikolóra, konzervativně smýšlející hosté a politici),“ uvedl Vyoral.