„Libye má velkou váhu ve Středomoří, její ropné bohatství, její pobřeží, jež se táhne na 1,9 tisíce kilometrů, její přístavy ji činí v očích Ruska bránou do Afriky. Požádají-li nás USA o zřízení základny, my jako libyjská vláda bychom proti tomu nic nenamítali - kvůli boji s terorismem, organizovaným zločinem a zachování distance od jiných zemí, které zasahují,“

řekl ministr.

Ministr rovněž okomentoval plány USA ohledně pozměnění vojenské přítomnosti v afrických zemích. „Nechápeme úplně (pozn. plány) na tuto změnu dislokace. .. Ale doufáme, že se dotkne Libye, aby nezůstal prostor pro manévry Ruska,“ prohlásil.

„Rusové nejsou v Libyi jenom kvůli Haftarovi. Mají velkou strategii v Libyi i v Africe,“ dodal Bashagha.

Ruské ministerstvo zahraničí předtím vyvrátilo, že Rusko údajně podporuje válku v Libyi prostřednictvím svých soukromých vojenských společností. Kreml prohlásil, že nejvyšší velitel nevyslal ruské vojáky do Libye.

Šéf Pentagonu Mark Esper učinil dříve prohlášení, že USA pozmění svoji přítomnost v Africe, i když nejde o úplné stažení vojáků. Podle jeho slov se to koná v rámci konkurenční strategie se světovými mocnostmi Ruskem a Čínou. List The New York Post informoval koncem prosince s odkazem na vlastní zdroj, že ministr obrany USA Mark Esper zvažuje návrhy ohledně velkého snížení počtu vojáků v západoafrických zemích až po úplné stažení kontingentu.

Po svržení a zavraždění libyjského vůdce Muammara Kaddáfího v roce 201 přestala tato země fakticky existovat jako jednotný stát. Dnes tu panuje dvojvládí. Na východě zasedá parlament zvolený lidem, a na západě, v hlavním městě Tripolisu, úřaduje Vláda národní jednoty sestavená za podpory OSN a EU. Úřady východní části země jednají nezávisle na Tripolisu a spolupracují s armádou maršála Chalífy Haftara.