Šafaříková tak usuzuje proto, že dotyční muži měli problém navázat vztah s ženami, což vyplynulo z „manifestu“, který po sobě zanechali, nebo na který se odkazovali. I když tito útočníci v průběhu svého života po nějaké známosti toužili, jejich snaha byla neúspěšná.
Ze nedávné minulosti pak redaktorka připomíná útok na dva arabské bary v německém Hanau. I třiačtyřicetiletý Němec Tobias Rathjen se před svým hrůzným činem, kdy během noci zastřelil celkem deset lidí, včetně své matky, se potýkal s podobnými problémy. Před činem dokonce napsal, že nikdy neměl žádnou ženu.
„Kompromis, že bych se spokojil s nějakou méně atraktivní, nepřipadal v úvahu. Chtěl jsem mít to nejlepší, nebo vůbec nic,“ stálo v jeho ilustrovaném „manifestu“, který publikoval na internetu.
Dotyčnému navíc měli vztah se ženami, podle jeho slov, úmyslně kazit tajné služby, které jej, jak se domníval, permanentně sledovaly.
Redaktorka rovněž poukazuje na to, že taková frustrace z neexistujícího vztahu se následně projeví i v širších souvislostech.
„Porodnost. Pokud si z mého manifestu zapamatujete jedinou věc, pak tuhle: porodnost se musí změnit,“ napsal před útokem střelec z Christchurch a dodal, že v opačném případě hrozí, že bělochy přebijí ostatní rasy, protože se rozmnožují rychleji.
O stejném jevu mluvil v minulosti i masový vrah Anders Breivik. Tento muž zastřelil celkem 69 účastníků letního tábora mladých socialistů. Zanechal text, ve kterém vysvětloval svou frustraci, který byla způsobena současným světem, a také motiv útoku. Breivik uvedl, že hnutí za práva žen způsobilo islamizaci Evropy.
„Gratuluji vám, Evropanky. Úspěšně jste zesměšnily své vlastní syny a potlačily jejich mužské vlastnosti. Tím jste ale nevkročily do své vlastní nirvány, ale do pekla islamismu,“ zaznělo z jeho strany.
Útočník, který má na svědomí několik desítek lidských životů, dostal nejvyšší možný trest – 21 let. Psychiatrické vyšetření u něj prokázalo narcistickou a asociální poruchu osobnosti.