Jan Hamáček si stojí za svým a odmítá zvyšování obranných výdajů. Tím Česko poruší svůj závazek z roku 2014, kdy se na summitu ve Walesu členské země NATO domluvily na postupném zvýšení obranných výdajů na 2 % HDP k roku 2024. Šéf sociálních demokratů kvůli tomu musel čelit ostré kritice ze strany opozice a zejména ODS, podle které se tím Česko stane nespolehlivým partnerem.

„Popsal jsem jen nahlas realitu. Výdaje na obranu musí být smysluplné,“ brání se kritice Hamáček.

Máme respekt

Podle něj vláda bere obranu země vážně a nešetří na ní. Připomíná, že letos budou výdaje na obranu nejvyšší v novodobých dějinách a dosáhnou 75,5 miliardy korun. „Obraně se, na rozdíl od některých dalších resortů, zvýšil rozpočet skoro o devět miliard,“ říká Hamáček, který si již dříve stěžoval, že jeho resortu chybí peníze na posílení policejních stavů a zvýšení platů policistům.

„Naši vojáci a naše republika se těší velkému respektu a důvěře našich spojenců. Máme větší respekt, než by si země naší velikosti zasloužila. Své mezinárodní závazky plníme,“ podotýká místopředseda vlády.

Nicméně, podle jeho slov, mají být výdaje smysluplné a mají být v rovnováze mezi potřebou a finančními schopnostmi státu. Samotný podíl 2 % HDP podle něj nemá vypovídací hodnotu o potřebách a schopnostech dané země.

„Asi nikomu nepřijde zvláštní, že Izrael vynakládá na obranu více než sedm procent HDP, ale Nový Zéland jen 1,1 procenta,“ míní.

Má to smysl?

Aby se do čtyř let splnil cíl 2 % HDP, bude nutné na obranu vynaložit dalších 60 až 70 miliard korun. Přitom poukázal na nedávnou debatu ve Sněmovně, kde se ukázalo, že prosazení zvýšení rodičovského příspěvku o jednu miliardu se ukázalo jako velký problém.

„Hrozí nám ale válka? Má to smysl?“ klade si proto otázku na zvyšování obranných výdajů.

„Nebylo by opravdu rozumnější zainvestovat do školství a nastartovat penzijní reformu? Ostatně, Evropě se podobný přístup osvědčuje už sedmdesát let od poslední války,“ konstatuje.

Již dříve Hamáček naznačil, že americký prezident Donald Trump chce, aby ostatní členské země NATO zvyšovaly své obranné výdaje proto, aby nakoupily více amerických zbraní. Loni v prosinci český ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) spolu se svým americkým protějškem Markem Esperem podepsal ve Washingtonu dohodu na nákup 12 amerických vrtulníků společnosti Bell za 14,6 miliardy korun.

Navýšení výdajů je nutností, zní z ODS

Podle občanských demokratů jsou ale výroky Jana Hamáčka nepřijatelné. Předsedkyně výboru pro obranu a první místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Jana Černochová uvedla, že navýšení obranných výdajů na 2 % HDP je potřebné a občanští demokraté podle ní odmítají připustit, aby obrana doplatila na nezodpovědné hospodaření.

„Je nejvyšší čas pro schválení našeho návrhu na zákonné zakotvení výdajů na obranu ve výši 2 % HDP. Je to nejsnazší a nejrychlejší cesta k tomu, abychom dosáhli toho, co jsme slíbili,“ uvedla Černochová.

S tím, že Česká republika nejspíše nesplní svůj alianční závazek, nejprve souhlasil i premiér Andrej Babiš (ANO). Později ale uvedl, že při stabilním ekonomickém vývoji by Česká republika měla být schopna 2 % HDP na obranu dosáhnout.