Hlavy států a předsedové vlád zemí EU se nedokázali shodnout na celkové výši rozpočtu pro období 2021 až 2027. V pátek večer to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel.

„Bohužel jsme zjistili, že nejsme schopni dosáhnout dohody a potřebujeme více času… Bylo to složité vyjednávání, zvláště po brexitu,“ prohlásil Michel.

Babiš krátce po svém příletu do Bruselu vyjádřil své nepříjemné překvapení nad tím, že Michel nedomluvil shodu nad příjmy rozpočtu. Uvedl, že neví, o čem se za takové situace bude na summitu diskutovat.

„Já jsem velice nepříjemně překvapen, že to není domluveno. Není možno, že pan předseda Michel navrhne odvody a ukáže se, že ty hlavní země jsou proti. A kdyby se mělo ještě snižovat, tak budeme velice křičet,“ uvedl Babiš.

Pro Českou republiku je klíčové dosažení pružnosti v čerpání peněz z EU pro kohezní politiku. Doposud členské země mohly mezi Evropským sociálním fondem a Evropským fondem pro regionální rozvoj přesunovat nejvýše pět procent prostředků, Michel však navrhl, aby se hranice posunula na 10 %. Pro Babiše to však stále není přijatelné.

„Důležitá je pro nás flexibilita, chceme 25 procent. Pan předseda Michel se sice posunul z pěti na deset procent, ale stále je to nedostatečné. A pokud mají zemědělci 20 procent, tak nechápu, proč u koheze a investic nemůžeme mít 25 procent. Ale hlavní problém je, že (neznáme) příjmy rozpočtu,“ vysvětlil Babiš.

Výsledky dnešního summitu ale podle českého premiéra neohrozí českou ekonomiku, ani firmy. Česká republika totiž může čerpat peníze z unijních fondů v rámci stávajícího období do roku 2023.

Babiš vyjádřil zklamání nad postojem Nizozemska, Švédska, Dánska a Rakouska, které odmítly příjmy rozpočtu navržené předsedou Evropské rady Charlesem Michelem ve výši 1,074 procenta hrubého národního důchodu a požadují maximálně jedno procento HND.

„Jsem zvědav na pokračování Evropské rady. Jestli bude skupina čtyř bohatých zemí Švédsko, Dánsko, Nizozemsko a Rakousko dál trvat na svém, můžeme jet rovnou domů. Navrhují, aby do rozpočtu odvedly všechny státy o 75 mld. eur méně, než navrhuje,“ napsal na svém Twitteru ještě před koncem pátečního jednání.

Skupina států západní a severní Evropy během jednání požadovala snížení navrhovaného objemu rozpočtu s odůvodnění, že letos EU opustila Británie. Brexit totiž způsobí příjmový propad přes deset miliard eur (250 miliard korun) ročně, což podle původně předložené varianty měly z větší části kompenzovat bohaté země.

Lídři sedmadvacítky mají teoreticky čas jednat o rozpočtu až do podzimu. Avšak vzhledem k tomu, že chtějí poskytnout dost času na jeho schvalování Evropskému parlamentu, usiluje Michel o rychlejší dohodu.