Dne 13. dubna 2029 asteroid 99942 Apophis, pojmenovaný po starověkém egyptském bohu chaosu, proletí blízko Země. Tento ledový předmět o velikosti Eiffelovy věže, letící rychlostí 30 kilometrů za sekundu, bude tak blízko, že pravděpodobně ovlivní sféru geostacionárních družic umístěných ve vzdálenosti asi 36 tisíc kilometrů od Země. Bude to největší přiblížení jednoho z největších asteroidů v příštím desetiletí.

Pokud se asteroid objeví v takzvané gravitační studni, tedy místě, kde bude zachycen gravitačním polem Země, změní svou trajektorii a v roce 2036, kdy příště letí kolem naší planety, může dojít ke kolizi.

Vypracovaná mapa

Výsledky všech výpočtů ukazují, že nedojde ke kolizi a asteroid bezpečně proletí kolem v roce 2029 i 2036. Vědci z Massachusettského technologického institutu však vyvinuli takzvanou mapu rozhodnutí, která se zaměřuje na strategie odklonění asteroidu od Země.

Autoři při svých výpočtech zohledňují hmotnost asteroidu, jeho rychlost, blízkost gravitační studny a čas potřebný k oznámení příchodu nebeského tělesa. Asteroidy Apophis a Bennu, další asteroid blízký Zemi, který je cílem operační mise NASA OSIRIS-REx, která plánuje dodat vzorek materiálu z povrchu Bennu na Zemi v roce 2023, byly vzaty jako modelovací objekty.

„Lidé zvažovali hlavně vychylovací strategie na poslední chvíli, když asteroid již prošel gravitační studnou a směřuje ke střetu se Zemí. Máme zájem zabránit průchodu skrz tuto studnu,“ uvádí se v tiskové zprávě MIT slova hlavního výzkumníka Sung Wook Paeka.

Vypuštění jaderné bomby

V roce 2007 NASA ve zprávě americkému Kongresu dospěla k závěru, že pokud asteroid míří k Zemi, pak nejúčinnějším způsobem, jak jej odklonit, by bylo vypuštění jaderné bomby do vesmíru. Sílou její detonace vybuchne asteroid, ale zároveň naši planetu pokryje oblak produktů jaderného výbuchu. Použití jaderných zbraní ke zničení asteroidů je tedy velmi sporným rozhodnutím.

Druhou možností je poslat „kinetického útočníka“ na asteroid. Tedy kosmickou loď nebo jiný přístroj, který, pokud je nasměřován správným směrem a má dostatečnou rychlost, by měl při nárazu do asteroidu odchýlit jeho směr. „Tento fyzický princip je jako kulečník,“ vysvětluje.

Aby byl však kinetický útočník úspěšný, je nutné znát přesnou dráhu letu asteroidu, jeho hmotnost, hybnost a složení povrchu. Protože žádný z těchto parametrů není přesně znám, musí vědci zvážit nejistotu. Paek a jeho kolegové vyvinuli simulační kód pro stanovení pravděpodobnosti úspěchu asteroidové odchylky, s přihlédnutím k souboru nejistot v jeho vlastnostech.

Jiná alternativa

Jako alternativu vědci navrhují předběžně poslat průzkumnou loď na asteroid, která může vyjasnit parametry tohoto nebeského tělesa, nebo dvě lodě, z nichž jedna by jej změřila a druhá, která by byla vyslána o něco později, by jej mohla o něco odklonit do té doby, než by byla vyslána hlavní loď.

Hlavními konečnými parametry modelování byly: blízkost asteroidu ke gravitační studni a zbývající čas do průchodu asteroidu. „Studna je podobná dveřím. Pokud se otevře, asteroid se velmi pravděpodobně dotkne Země,“ uvedl vědec.

Pokud Apophis projde gravitační studnou za pět nebo více let, je čas, aby se poslaly dvě průzkumné lodě. Pokud dojde k průchodu během dvou až pěti let, je dost času na to odeslat pouze jednu průzkumnou loď, aby změřila asteroid a upravila parametry hlavní lodi. Pokud do průchodu asteroidu bude méně než jeden zemský rok, bude příliš pozdě něco podnikat.

„Dokonce ani hlavní útočník by nemusel asteroid za takových podmínek dostihnout,“ uzavírá.