Nový systém, který začne fungovat 1. ledna 2021, rovněž omezí svobodu pohybu a obnoví kontrolu hranic.

Vláda hodlá zavést bodový imigrační systém. Aby mohli zahraniční občané pracovat ve Velké Británii, musí získat 70 bodů. Za tímto účelem musí žadatelé splnit řadu podmínek: například znalost angličtiny a nabídka zaměstnání u „důvěryhodného sponzora“ poskytuje 50 bodů.

V souladu s příkazy Migrační rady musí mít všichni uchazeči pozvánku do práce a jejich minimální mzda nesmí být nižší než 25,6 tisíc liber (768 tisíc korun) ročně. Dříve byla minimální roční mzda zahraničního pracovníka 30 tisíc liber (900 tisíc korun).

Je zřejmé, že pracovníci s nízkou kvalifikací na základě takového imigračního plánu víza po brexitu nedostanou.

Šance na získání práce se snižují

Podle posledních údajů může nyní žít v Británii asi milon a půl Poláků.

Dariusz Zeller, zástupce šéfredaktora polského týdenníku v Londýně Cooltura, sdělil v rozhovoru se Sputnikem názor, že Británie po skončení přechodného období v podstatě nedá žádnou šanci cizincům s nízkou kvalifikací na to, aby mohli v zemi pracovat. A zase pro pracovníky s vysokou kvalifikací zavede další přísné podmínky pro získání víz.

„Je to absurdní rozhodnutí, ke kterému je opravdu těžké se vyjádřit. Kromě hlavních bodů (a jich je 50) musí kvalifikovaný zaměstnanec získat dalších 20 bodů, které jsou udělovány například za vědecký titul nebo za vysokou mzdu navrženou zaměstnavatelem. Na jaké profese se to vztahuje? Těžko říct. Pokud mluvíme o nemocnicích a institucích sociální péče a také o stavbách, kde v podstatě Angličané vůbec nepracují a pracují tam Poláci, Rumuni a jiné národnosti, pak zaměstnat se zde bude obtížné,“ uvedl.

Nepromyšlené kroky Borise Johnsona

Na otázku, jak Boris Johnson zamýšlí vyřešit problémy, které v budoucnu vyvstanou pro britskou ekonomiku, vyjádřil Zeller obavy, že britský premiér, populista ze své podstaty, dnes podniká kroky, které bude muset v budoucnu opustit. Myslí si, že směr zvolený Borisem Johnsonem není tak šokující a překvapující.

„Není to podobné na promyšlené rozhodnutí. Lze předpokládat, že po brexitu by nová právní úprava měla jednoduše vstoupit v platnost, proto byly dohodnuty obecné zásady. Je to však především britská ekonomika, která v důsledku toho může utrpět. Problémy se se mohou vyskytnout také u lidí, kteří chtějí do země přijet za rok s vidinou velkých výdělků. Je dobře, že i ti, kteří přijedou dříve, během přechodného období, budou pracovat na základě předpisů, platných nyní,“ sdělil.

Zaměstnavatelé se chytají za hlavu

Dariusz Zeller upozorňuje na skutečnost, že to není první a ani druhý rok, kdy ve Velké Británii nemají dostatek zdravotních sester.

„Odkud je mají vzít? Většina z nich pochází z Filipín. Polské ženy také pracují jako zdravotní sestry. Omezení v této oblasti mohou vést k dramatickým důsledkům. Už teď se zaměstnavatelé chytají za hlavu při hledání pracovníků pro zdravotnická zařízení. Jednou to bude mít vliv nejen na přijíždějící lidi, ale i na rodné Angličany. Pokud omezení ovlivní zemědělské a zpracovatelské podniky (a tomu se nelze vyhnout), budou důsledky pociťovat domácí zemědělci a výrobci potravin. Britové sekají větev, na které sedí,“ uvedl.

Poznamenal také další zajímavý bod v nových předpisech: lidé, kteří vydělávají méně než 25,6 tisíc liber ročně, mohou požádat o víza, ale pouze v případě, že mají „specifické deficitní povolání“. Co znamená „specifické deficitní povolání“? To bude záležet na úředníkovi, který bude rozhodovat.

„Před volbami v Polsku neočekávám od polských úřadů žádné kroky, ale možná po volbách dojde k určitým jednáním mezi polskou a britskou vládou. Možná se pro nás něco změní k lepšímu. Spoléháme na to, protože po tom, co jsme si dnes přečetli, nevypadá budoucnost pro ty, kteří chtějí na Britských ostrovech pracovat, růžově,“ podotkl.

V Londýně se ozvýají i jiné názory

Britští politici kritizují nový imigrační systém. Diane Abbottová, členka Dolní sněmovny Spojeného království, řekla, že vláda „nepomyslela na to, jak může tato politika ovlivnit ekonomiku, jaké poselství adresuje imigrantům, kteří zde žijí a pracují“.

Christine Jardineová, členka liberálních demokratů, nenechala kámen na kameni také na nové politice vůči imigrantům. Řekla, že „tyto návrhy jsou založeny na xenofobii, nikoli na sociálních a ekonomických potřebách naší země“.

A první skotská ministryně Nicola Sturgeonová zase sdělila, že dopady plánu na skotskou ekonomiku budou „devastující“.