„Nikdo nezpochybňuje právo občanů této země vyjadřovat svůj nesouhlas s během věcí veřejných. Měli by si ale uvědomit, že v poslední době spíše protestují proti demokratickým principům státu,” napsal Šándor na svém Facebooku.

Slovy bývalého velitele vojenské rozvědky by lidé měli svůj nesouhlas s přítomností konkrétních osob ve funkcích vyjadřovat tím, že je ve volbách nebudou volit a zdůraznit to tím, že sami vstoupí do politiky.

„Mají-li pocit, že ve volených institucích sedí lidé, kteří demokracii škodí, nechť je příště nevolí. A sami mohou vstoupit do politiky,“ dodal generál Šándor.

Stanislav Křeček v úřadě ombudsmana

Liberální část české politické scény v posledních dnech aktivně vyjadřuje svoji nespokojenost se zvolením Stanislava Křečka na post veřejného ochránce práv.

Ten se včera střetl na vlnách Českého rozhlasu s bývalou ministryní pro lidská práva Džamilou Stehlíkovou. Vyostřená diskuze se místy neobešla bez osobních výpadů. Křeček mimo jiné v diskuzi zmínil, že na Stehlíkovou podá žalobu.

„Paní Stehlíková mě včera na sociálních sítích obvinila z toho, že jsem okrádal lidi. Já samozřejmě podám žalobu. Bude muset zaplatit odškodné a omluvit se mi. Já jsem do toho pořadu přišel jen z úcty k Českému rozhlasu. Ale bavit se s paní Stehlíkovou o lidských právech podle mě nemá vůbec žádný smysl,“ uvedl ombudsman.

Podle profesionálního názoru Stanislava Křečka není úlohou ombudsmana starat se o agendu lidských práv.

„Evropská unie nás velice nabádá na to, abychom podle takzvaných pařížských principů zřídili národní lidskoprávní institut, který se bude zabývat hájením lidských práv. (…) Ombudsman to podle všech nezávislých rozborů dělat nemůže, protože takovýto orgán musí být vybrán z celé struktury společnosti, a to ombudsman není. Ombudsman byl zřízen na ochranu občanů před zvůlí úředníků a před činností některých státních orgánů,“ uvedl ombudsman s tím, že Česko má jiné instituce, jež se zabývají ochranou lidských práv.

Způsob, jakým předchozí veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová nakládala s úřadem, označil za „tunelování rozpočtu“. Šabatová totiž, podle jeho slov, přidělila velké množství právníků na agendu, která měla pouze 5 % ze všech vyřizovaných případů. Díky tomu lidé v jiných oddělení „padali na hubu“, uvedl Křeček.