Kyslík je po vodíku a heliu třetím nejhojnějším prvkem ve vesmíru. Proto astronomové původně předpokládali, že molekulární kyslík lze snadno najít v mezihvězdném prostoru. Ani astronomie ani spektroskopie rádiových vln však dosud nepřinesla hmatatelné výsledky. Mimo sluneční soustavu byl kyslík diagnostikován pouze dvakrát.
Čínští vědci z Šanghajské astronomické observatoře nyní společně se svými americkými kolegy informovali o prvním objevu molekulárního kyslíku mimo Mléčnou dráhu.
Výzkumníci používali ve Španělsku radioteleskop IRAM s délkou 30 metrů a prováděli spektrální pozorování galaxie Markarian 231, studovali vlny absorbované nebo vypouštěné specifickými molekulami a našli mezi nimi spektrální signaturu kyslíku.
Jednou z oblastí vesmíru, kde byl molekulární kyslík dříve nalezen, je mlhovina v Orionu, oblast aktivního vytváření hvězd, kde pravděpodobně intenzivní záření velmi horkých mladých hvězd vede k sublimaci vodního ledu a rozkládá jeho molekuly a uvolňuje kyslík.
Markarian 231 je tzv. Seyfertova galaxie. Jedná se o spirální galaxii s aktivním jádrem, objevená byla v roce 1969 v souhvězdí Velké medvědice. Obsahuje nejbližší známý kvasar a může obsahovat supermasivní černou díru. Aktivní jádro galaxie přispívá k odtoku molekul a vytváří nepřetržité údery, které mohou vést k oddělení kyslíku od vody. Čínští vědci proto záměrně hledali kyslík ve spektru této galaxie.
„Zjištěná emise O2 je umístěna v oblastech asi 10 kilopascalů (32 615 světelných let) od středu galaxie Markarian 231 a může být způsobena interakcí mezi aktivním molekulárním tokem řízeným galaktickým jádrem a molekulárními mraky vnějšího disku,“ uvádí se v tiskové zprávě slova vedoucího výzkumu Junzhiho Wanga z Šanghajské astronomické observatoře Čínské akademie věd.
V galaxii Markarian 231 dochází k aktivní tvorbě hvězd. V jedné z jejích částí se ročně vytvoří více než 100 hvězd sluneční hmotnosti. Pro srovnání, v tiché a klidné Mléčné dráze je průměrná rychlost tvorby hvězd 1–2 sluneční hmotnosti za rok.
„Tato první detekce extragalaktického molekulárního kyslíku je ideálním případem pro studium aktivních odtoků molekul způsobených galaktickým jádrem v časových měřítkách desítek milionů let,“ poznamenává vědec.
Autoři poznamenávají, že v galaxii Markarian 231 je molekulárního kyslíku přibližně dvakrát více než v mlhovině v Orionu.