Výsledky tohoto průzkumu hodí do deprese pravdoláskaře. Lidé ohodnotili působení Miloše Zemana v prezidentském úřadu. A vychází z toho lépe než Václav Klaus a dokonce Václav Havel. Takový střet s realitou bude pro někoho bolestivý.

Havel, Klaus, Zeman – kdo je nejlepší?

Je to dva roky, co Miloš Zeman zvítězil podruhé v přímé volbě prezidenta. A také se posouvá do druhé poloviny svého působení v prezidentském úřadu. Pan Zeman funkci opustí až v roce 2023, předběžné bilancování a srovnání se objevilo už teď.

Centrum pro výzkum veřejného mínění Akademie věd ČR zjišťovalo, co a jak se líbí obyvatelům naší republiky na prezidentování Miloše Zemana. Pražský hrad může být spokojen. Češi mu vystavili dobré vysvědčení. A to, co kritizují, se dávno ví. 

Prezident Miloš Zeman je podle většiny Čechů v kontaktu s občany a zná jejich problémy, plní také funkce, které mu svěřuje Ústava. Takže žádné námitky, že prezident ohýbá Ústavu, jak se mu zlíbí, být nemohou. O tom, že je prezident Zeman v kontaktu s občany a zná jejich problémy, je přesvědčeno 59 procent dotázaných. Pozitivně hodnotí naplňování ústavních funkcí 55 procent lidí. Kladná hodnocení převažují i u toho, jak prezident ovlivňuje vnitropolitický život - Miloše Zemana v této oblasti podporuje 49 procent lidí, opačný názor má 43 procent.

Nejhůř lidé hodnotí to, nakolik dbá Miloš Zeman o vážnost a důstojnost prezidentského úřadu. Negativně to vnímá 56 procent lidí, kladně prezidenta hodnotí 41 procent. Podle 51 procent dotázaných pan Zeman také špatně reprezentuje Česko v zahraničí. Polovina dotázaných negativně hodnotí i to, jak Zeman funguje jako autorita u veřejnosti, opačný názor má 43 procent lidí.

A jak vypadá hodnocení prezidenta Zemana podle věkových skupin? I zde se to jeví jako souboj chvilkařů proti zbytku společnosti. Hodnocení prezidenta se ve všech zkoumaných oblastech zlepšuje s rostoucím věkem dotazovaných. Nejkritičtěji pana Zemana vnímají lidé do 29 let, nejlépe lidé starší 60 let.

A je tu ještě jedno zajímavé zjištění, ze kterého naskočí pravdoláskařům vyrážka. Sociologové se ptali, v jakých oblastech se třem českým prezidentům nejvíce dařilo. Václav Havel byl nejlépe hodnocen v tom, jak reprezentoval ČR v zahraničí, Václav Klaus v tom, jak dbal o vážnost a důstojnost úřadu. Miloš Zeman má naopak nejlepší hodnocení v oblasti, kde oba předcházející prezidenti České republiky měli výrazně nižší hodnocení, a tedy v tom, jak je v kontaktu s občany a zná jejich problémy.

Tato hodnocení odpovídají na otázku, jaký český prezident měl nejblíž k lidem a jaký se staral o zahraniční záležitosti.

Vítěz bere vše

Sputnik poprosil rozklíčovat výsledky průzkumu známého sociologa a politického analytika Jana Klána.

„Jedná se o velice zajímavý poznatek z výzkumu, který bude brát vítr z plachet kritikům Miloše Zemana. Prezident si totiž jasně uvědomuje, že musí být v častém kontaktu s lidmi (voliči, ať už jej volili nebo ne). V zásadě jde o to, že Miloše Zeman navždy zůstane prvním přímo voleným prezidentem, a to prostým lidem. Snaží se tedy být prezidentem všech občanů. Samozřejmě, že se to někomu nemusí líbit, ale zde je nutné podotknout, že prezident Zeman byl zvolen nejvyšší formou demokracie, tedy přímou volbou, kde vítěz bere vše. V uvozovkách poražení z tohoto klání musí čekat, až budou další volby, kde může zvítězit zase jejich kandidát. Od toho máme přeci demokratické volby, kde rozhodují lidé. Pokud se většině voleb účastnících se lidí některý kandidát nebo politik vadí, tak mu mohou vyslovit pověstnou stopku,“ říká odborník.

„Prezident Zeman se bravurně vyzná jak v zákonech, tak stejně i v nejvyšším zákoně – Ústavě. Tu vykládá skutečně systémem, co je psáno, to je dáno. Pokud tam tedy něco není taxativně vyjmenováno a vyskytují se obecné formulace typu neprodleně, bez zbytečného prodlení, tak si prezident sám určí pravidlo. Tohle ukazuje na nedokonalost naší Ústavy, ale nevypovídá to nic o prezidentovi v negativní oblasti. Naopak. Lidé zjevně pochopili, že prezident nic neporušuje, protože to v Ústavě není," říká známý sociolog.

Pan Zeman zná problémy lidí. Dá se říct, že propast v české společnosti ve vztahu k Zemanovi není tak velká, jak se zdá? Ukazuje průzkum něco takového?

„Propast a rozdělování společnosti nemá na svědomí prezident Zeman, ale tábor jeho odpůrců, chcete-li poražených z posledních voleb. Vesměs se jedná o voliče jeho protikandidáta Jiřího Drahoše, ale i dalších neúspěšných kandidátů na prezidenta, kteří dnes sedí v Senátu. Společnost dále rozděluje spolek Milion chvilek pro demokracii, který neustále protestuje proti demokraticky zvoleným politikům. Nemám nic proti demonstracím, ale musí být věcné a nesmí být v pozadí buď zájmy nátlakových skupin, případně politické opozice. Jinak tyto demonstrace paradoxně plní pravý opak, než za kterým jsou svolávané. Čím víc se proti někomu protestuje a jedná se jen o politický kalkul, tak to ve finále stmelí voliče právě těch politiků, proti kterým se demonstruje,“ domnívá se sociolog.

„Někdo může namítnout, že společnost rozděluje přímá volba. Ano, to je do jisté míry pravda, protože společnost je rozdělena na vítěze a poražené. Jenže to není úplně rozdělená společnost ve chvíli, kdy všichni respektují demokratická práva ve vztahu k výherní většině. Na závěr je nutné zmínit, že společnost nejvíce polarizuje zvyšující se majetková a příjmová nerovnost, stejně i vysoká míra zadlužení,“ míní expert.

Sociologové porovnali, jak obyvatelé vnímají všechny tři české prezidenty. Havel z toho vyšel jako reprezentant ČR v zahraničí, Klaus jako hlava státu dbající o důstojnost úřadu, Zeman jako znalec problémů českých duší. O čem to vypovídá?

Co po 2023?

„Tady můžeme vidět, že každý prezident má v sobě něco jiného, v čem vyniká. Na tomto místě ale musím zmínit, že předchozí dva prezidenti byli zvoleni nepřímo na společné schůzi obou komor parlamentu a jednalo se o politické kalkuly. Nerozhodoval zde prostý lid, ale politici. Jestliže je kladně hodnocen Václav Havel v oblasti reprezentace v zahraničí, tak na tom může být něco pravdy, protože po změnách v roce 1989 skutečně hodně jezdil do zahraničí. Zde je ale opět jedno ale. Byl to právě on, kdo pomohl tomu, že se z naší republiky stala kolonie západního kapitálu a konzumu. De facto i de jure naší zemi nepřinesl nic zásadně dobrého. Za jeho éry zmizelo mnoho podniků a firem, řada lidí se ocitla bez práce, vstoupili jsme do NATO. Jestli je tohle výsledek jeho kladné zahraniční politiky, tak je to v mých očích nejhorší prezident,“ říká Klán.

Souhlasí, že co se týká prezidenta Klause, tak on skutečně dbal na vážnost svého úřadu.

„Působil honosněji i reprezentativněji. Nicméně se oddělil od společnosti. Navíc nesmíme zapomenout na to, že to byl on v pozici ministra financí a poté předsedy vlády, kdo spustil kupónovou privatizaci a největší tunely v naší historii. K tomu se ještě sluší poznamenat jeho incident ‚prejs to čmajz' ohledně chilského pera, kdy si bez dovolení vzal podpisové pero, když byl na státní návštěvě,“ dodává.

„To Miloš Zeman je úplně jiný. Dokáže přesně vystihnout situaci, snaží se o zahraniční politiku ve směru k Rusku a Číně, případně i jiným ekonomikám. Jasně si uvědomuje, že svět je multipolární. Tohle jeho předchůdci vůbec nechápali. Navíc se pohybuje mezi obyčejnými občany, když navštěvuje různá místa a kraje. To mu přidává vážnost na tom, že je vlastně prezidentem ‚obyčejných lidí', sdílí jejich starosti, útrapy, ale i malé radosti,“ říká analytik.

Dovolili jsme si panu Klánovi položit osobní dotaz a zeptali jsme se ho na jeho vnímání prezidenta Zemana.

„Osobně prezidenta Zemana vnímám velice pozitivně. Už jen proto, že jsem jej dvakrát volil za prezidenta, tak je to můj prezident. To ale byli i předchozí prezidenti, byť jsem s nimi nemusel často souhlasit, tak to byli prezidenti republiky. Vždy jsem tohle respektoval. Samozřejmě, že i k současnému prezidentovi mám menší výhrady, a to hlavně směrem k vážnosti úřadu, kde to pokulhává, ale musím si položit otázku, jak některé věci nepojmenovat tím způsobem, jak je pojmenovávají všichni? Samozřejmě, že by se prezident měl vyhnout vulgaritám, ale když se podíváme na to, že někdo je schopen vylézt na střechu Hradu a zničit prezidentskou standartu, tak se nemůžeme divit následné reakci. Právě v neúctě lidí k politickým autoritám vznikají hluboké příkopy ve společnosti, které je obtížné zasypávat,“ domnívá se odborník.

„Sám jsem zvědavý, kdo bude příště kandidovat na prezidenta. Miloš Zeman už nemůže, ale najít někoho, kdo by byl minimálně stejně dobrý, jako je on, bude velice těžké. Na závěr si musíme říci, že Miloš Zeman je poslední ikonou doby roku 1989, stejně jako jeho předchůdci. Na rozdíl od jeho předchůdců ale zůstal pořád stejný,“ říká sociolog Jan Klán.

Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.