Oběti amerického bombardování Prahy. Tam kroky vzácných hostů nepovedou… Názor
Nebylo ale jen toto. Bylo i to, že v únoru-březnu roku 1945 Američané bombardovali Prahu. O své myšlenky ohledně chápání osvobození Československa se Sputnik bavil s publicistou, místopředsedou strany Národní socialisté Přemyslem Votavou.
Votava:Letos si připomínáme 75. výročí konce 2. světové války. Přijedou poslední veteráni, s nimi i vyžehlení vzácní hosté, snad i ministr zahraničí USA. Budou pokládány věnce, přednášeny projevy. Někdo moudrý kdysi řekl: „Historie není, pokud není připomínána.“ Ta válka byla dlouhá a krutá, za svobodu národů se platilo hrdinstvím i životy. Hroby hrdinů lemují cestu za naší svobodou. Ještě dlouho po válce jsme vzpomínali na květy šeříků, které vítaly v květnu naše osvoboditele. Symbolem osvobození Československa byl i slavný tank T-34 na Smíchově. V roce 1991 byl necitlivě odstraněn, „některým“ zde překážel. Kolem dalších pomníků a symbolů, místo vděku a úcty, se rodí tanec nenávisti. Hrdinové jsou kádrování i 75 let po smrti.
Řekl jste: „Jsou události, které se u nás nepřipomínají, nehodí se totiž do politické režie.“ Co jste měl na mysli?
Před 75 lety padaly americké bomby na Prahu. Praha byla cílem amerických náletů v únoru a v březnu 1945. Praha hořela, tisíc obětí, zoufalí lidé hledali své děti. U Emauz tak našla smrt i 16letá Eva Ladová, dcera světoznámého malíře Josefa Lady. Nebyla jedinou dětskou obětí. V době náletů Velkoněmecká Říše mlela již z posledního. Rudá armáda bojovala na území Německa, 1. čs. armádní sbor od 6. října 1944 osvobozoval Československo. Na Krymu skončila Jaltská konference (4.-11.2.) zaměřená na poválečné uspořádání světa. A zde se nejspíš zrodil ten „problém“.
14. února 1945, několik dní po Jaltě, 8. armáda USAAF poslala nad Německo kolem 2000 letadel. Cílem tohoto náletu se stalo město Drážďany, které neměly žádnou strategickou hodnotu, přesto měly být zničené. Nálet nepřežilo 50 000 lidí (údaje se liší, obyčejně se uvádí 25 či 30 tisících lidí). Dalším cílem byla Praha. 60 létajících pevností B-17, svrhlo 152 tun pum. Nálet si vyžádal kolem 700 mrtvých a 1400 zraněných. Praha vedle civilních obětí sčítala i veliké materiální škody, kolem stovky domů bylo zcela zničeno, stovky dalších těžce poškozeno. Zcela shořel vzácný benediktinský klášter Na Slovanech (zřítila se tam střecha, pozn. red.), byla zničena veliká židovská synagoga na Vinohradech. Po 75 letech se vznáší velké otazníky nad smyslem těchto náletů na Prahu, Plzeň… Dle pamětníků nad Prahou vládlo slunečné počasí, proto ten otazník, proč došlo k záměně za hořící Drážďany. Těch otazníků je až příliš a ještě mají slabé základy… Také Plzeň na sklonku války nebyla ušetřena spojeneckých náletů. 17. dubna a následně 25. 4. 1945 byly provedeny mohutné nálety. Škodovka byla ze 70 % zničena . Opět stovky obětí, mezi nimi i 38 dětí přímo ve škole. Týden před koncem války. Ten náramný spěch budí rozpaky i dnes. Mělo to urychlit průběh války, nebo šlo již o poválečné rozdělení světa? Ve stínu oslav zůstanou pomníčky obětí z posledních dnů války. Tam kroky vzácných hostů nepovedou….
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.
Zdroj
