Nebylo ale jen toto. Bylo i to, že v únoru-březnu roku 1945 Američané bombardovali Prahu. O své myšlenky ohledně chápání osvobození Československa se Sputnik bavil s publicistou, místopředsedou strany Národní socialisté Přemyslem Votavou.
Votava:Letos si připomínáme 75. výročí konce 2. světové války. Přijedou poslední veteráni, s nimi i vyžehlení vzácní hosté, snad i ministr zahraničí USA. Budou pokládány věnce, přednášeny projevy. Někdo moudrý kdysi řekl: „Historie není, pokud není připomínána.“ Ta válka byla dlouhá a krutá, za svobodu národů se platilo hrdinstvím i životy. Hroby hrdinů lemují cestu za naší svobodou. Ještě dlouho po válce jsme vzpomínali na květy šeříků, které vítaly v květnu naše osvoboditele. Symbolem osvobození Československa byl i slavný tank T-34 na Smíchově. V roce 1991 byl necitlivě odstraněn, „některým“ zde překážel. Kolem dalších pomníků a symbolů, místo vděku a úcty, se rodí tanec nenávisti. Hrdinové jsou kádrování i 75 let po smrti.
Řekl jste: „Jsou události, které se u nás nepřipomínají, nehodí se totiž do politické režie.“ Co jste měl na mysli?
Před 75 lety padaly americké bomby na Prahu. Praha byla cílem amerických náletů v únoru a v březnu 1945. Praha hořela, tisíc obětí, zoufalí lidé hledali své děti. U Emauz tak našla smrt i 16letá Eva Ladová, dcera světoznámého malíře Josefa Lady. Nebyla jedinou dětskou obětí. V době náletů Velkoněmecká Říše mlela již z posledního. Rudá armáda bojovala na území Německa, 1. čs. armádní sbor od 6. října 1944 osvobozoval Československo. Na Krymu skončila Jaltská konference (4.-11.2.) zaměřená na poválečné uspořádání světa. A zde se nejspíš zrodil ten „problém“.
Názory vyjádřené v článku se nemusí vždy shodovat s postojem Sputniku.