Podle diplomata poslední tendence hlídat zásah Ruska a ruských tajných služeb do vnitropolitických záležitostí dalších zemí je univerzálním nástrojem identifikace vnějšího nepřítele při potýkání se s vážnými vnitřními problémy.
Myslí si, že kolem 20. let Moskva a Peking byly vůči západním státům defenzivní, ale v poslední době „obrátily šachovnici“, což však v rámci reálné politiky není překvapující. Z ekonomického hlediska mají Čínané větší potenciál, Rusové jsou však mnohem zkušenější ve vojenské a zpravodajské oblasti, říká.
Za okamžik, kdy se vztahy Západu s Ruskem a Čínou začaly měnit, Drulák považuje intervenci do Libye v roce 2011.
„Tehdy se ještě v Radě bezpečnosti OSN našel konsenzus – nikoliv pro intervenci, ale pro bezletovou zónu nad Libyí. Rusové i Číňané to podpořili a pak se najednou divili, co z té rezoluce Západ udělal. Místo bezletové zóny změna režimu,“ sdělil.
Jedním z dalších témat rozhovoru byl i takzvaný deep state, tedy působení vlivných skupin v určení politiky své země.
V této otázce je Drulák toho názoru, že deep state zřejmě existuje ve Spojených státech. Diplomat v této souvislosti upozorňuje na to, co se děje kolem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
V České republice něco podobného jako deep state diplomat také vidí, ten však podle něj není tak rozsáhlý – na rozdíl od velmoci jde spíše o sítě pro časovou koordinaci, než o sledování určité linie v zahraniční politice.
„Je tu samozřejmě síť, která se tvoří kolem témat jako atlanticismus, obrana lidských práv, Izrael, respektive pohled na Blízký východ pouze izraelskou optikou. S odvoláním na odkaz Václava Havla,“ myslí si Drulák.