Minulou středu rezignoval Filip Říha, náměstek pro řízení sekce vyzbrojování a akvizic českého ministerstva obrany. Své rozhodnutí odůvodnil velkým mediálním tlakem na rezort kvůli navýšení cen v nákupu pasivních radarů Věra NG a mobilních rušiček komunikace. Čelil kritice i ze strany premiéra Andreje Babiše. Uváděl ale, že dodržoval zákon v plném rozsahu a žádnou chyby neudělal.

Miliardy místo milionů

V loňském roce ministr obrany Lubomír Metnar informoval, že armáda nakoupí pasivní radary za 780 milionů korun a rušičky za 960 milionů korun. Ukázalo se však, že cena se výrazně navýšila - u radarů na 1,5 miliardy korun, u rušiček na 1,45 miliardy korun – vláda přitom o aktuální ceně informována nebyla. Premiér Babiš k věci uvedl, že příčinou bylo to, že při původním označování cen se obrana opírala o pět let starý průzkum trhu.

Kvůli kauze ministr obrany nařídil kontrolu akvizic armády. Ta zjistila další dvě zakázky, kde se skutečná cena, o které byla vláda informována, lišila od předpokládané. Jde o modernizaci 33 tanků T-72M4CZ a 15 vrtulníků Mi-171Š. Podle médií se cena u tanků navýšila z 908 milionů na 1,8 miliardy korun, u vrtulníků ze 792 milionů na 1,4 miliardy korun.

V MO však podotkly, že tyto zakázky byly jen rozpracované - nemají podepsané smlouvy a nebyly schváleny kolegiem ministra obrany. Dodali ale, že i ony byly na starosti bývalého náměstka pro vyzbrojování a akvizice, protože se o nich jednalo vloni

„Jde to za panem náměstkem Říhou a sekcí vyzbrojování a akvizic, ale i za generálním štábem. Protože odhad, kolik by to mělo stát, kolik na to vojáci mají připraveno, dělala armáda společně se sekcí vyzbrojování a akvizic, když to šlo na vládu,“ sdělil mluvčí MO Jan Pejšek s tím, že příčina růstu cen u tanků a vrtulníků dosud není známa.

Říha se brání

Říha však svoji odpovědnost odmítá. V komentáři pro iRozhlas.cz uvedl, že se vyjednávaní ani tvorby požadavků ohledně modernizace tanků a vrtulníků neúčastnil. Dodal, že aby se zakázky dostaly k němu na stůl, musely by být ve formě smluv na podepsání.

„Pokud dochází k navýšení finančních prostředků u nějakých projektů, tak je třeba se zamýšlet nad tím, proč k tomuto dochází, co budou přesně zakázky obsahovat, jaký je požadavek u modernizací obou zakázek, jaký je rozsah. To je skutečně věc, která vyplývá ze specifikace toho požadovaného majetku, služby nebo modernizace. Ta je tvořena armádou, ta nejde za sekcí vyzbrojování a akvizic,“ sdělil Říha.

„Bezhlavé nakupování má svoji logiku“

Ke zprávám se také vyjádřil zbrojní analytik Jaroslav Štěfec. Podle něj zvýšená cena zakázek české armády má určitou logikou v rámci Severoatlantické aliance, ale k tomu má odborník kritický postoj.

„Způsob, jakým se MO chová k našim penězům, má svou hlubokou logiku. Když místo racionálního vynakládání prostředků na obranu ČR začne bezhlavě nakupovat výzbroj, výstroj, služby atd. dva- až třikrát dráž než jiné země, budeme na avizovaných 2 % HDP pro NATO a hlavně pro zahraniční zbrojařské firmy coby dup. A obranyschopnost ČR? Jako žebřiňák. Gula proletí, škody něnarobí. Nula od nuly pojde. Peníze protečou, nic se nezmění. Není zájem,“ uvedl na Štěfec Facebook.