„Stávající vedení hlavního města, nejviditelněji reprezentované primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti), se zjevně rozhodlo, že za svůj hlavní program a náplň činnosti – neboť prací pro obyvatele Prahy se to v drtivé většině případů opravdu nazvat nedá – zvolí zahraničně politickou provokaci,“ napsal Jiří Kobza v úvodu svého komentáře.

„Jak jinak chápat arogantní jednání s čínskými partnery, které vyústilo nejen v naprosto neodpustitelné ukončení příprav umístění čínských pand do pražské ZOO, ale také v sérii znemožněných výjezdů pražských uměleckých souborů do Číny?“

dodal.

Dále politik vysvětluje, že Pražáci z toho nic nezískali, spíše naopak, jelikož teď nemají moznost vidět tato vzácná zvířata na vlastní oči a pražská ZOO kvůli tomu přišla o slušný příjem. Podle něj trpí též čeští umělci, kteří teď nemohou do Číny. „Ačkoli je tam naše škola klasické hudby na vysokém stupni autority. To znamená, že nejen nebudou reprezentovat naši kulturu, což by bylo impulsem k dalšímu rozvoji kulturního exportu tím směrem, ale zároveň nepřinesou do pražského rozpočtu ani korunu,“ dodal bývalý diplomat.

Kobza trvá na tom, že každý politik by měl nést odpovědnost za škody, které působí. „Podle mého by před takovou soudní stolicí měl stát právě primátor Hřib,“ prohlásil.

Kobza nevynechal ani kauzu kolem sochy maršála Koněva a touhu Hřiba přejmenovat náměstí u ruského velvyslanectví na náměstí Borise Němcova. Podle něj je to vše jen politická provokace, která zřejmě škodí vztahům mezi Prahou a Moskvou.

„To vnucuje otázku: dělá to všechno Zdeněk Hřib (a jemu podobní) pro vlastní ‚slávu‘, nebo je vykonavatelem nějaké cizí vůle? A pokud platí druhé vysvětlení, pak jaké vůle a odkud vysílané? Tak jako tak jsme v unikátní situaci. Během roku a pár týdnů se podařilo pražskému primátorovi poštvat proti vlastní zemi dvě ze tří globálních mocností. To nemůže být náhoda. A mimochodem, ještě žádný polistopadový primátor hlavního města se nepletl do zahraniční politiky státu, natož aby svými kroky zcela jednoznačně vystupoval v přímém protikladu vůči oficiální doktríně státní zahraniční politiky, jak ji prezentuje prezident a vláda,“ podotkl Kobza.