Podle ministra bylo takové rozhodnutí učiněno v úterý po výsledcích jeho schůzky se zástupcem prezidenta Ruské federace pro hospodářské záležitosti Maximem Oreškinem.
„Dnes jsme se s Maximem Oreškinem a s náměstkem ministra energetiky Ruské federace dohodli, že vytvoříme německo-ruskou pracovní skupinu... pro energetiku. Otázka tranzitu plynu a dokončení projektu Nord Stream 2 je jedna věc, momentálně zažíváme v Evropě velkou transformaci při přechodu na ekonomiku bez CO2… V této souvislosti budeme potřebovat více zemního plynu,“ uvedl ministr.
Konference o zlepšení ruského investičního obrazu v Německu pod názvem „Inovace – motor hospodářského růstu“ pořádala Německo-ruská zahraničně obchodní komora ve spolupráci se Sdružením německých obchodních a průmyslových komor.
Co se týče zmíněného plynovodu Nord Stream 2, pak ten počítá s položením dvou linek plynovodu od ruského pobřeží přes Baltské moře k Německu. Projde také přes teritoriální a výhradní ekonomické zóny Finska, Švédska a Dánska. Co se týče zahájení plynovodu, pak před několika dny bylo informováno o tom, že společnost Gazprom očekává zahájení plynovodu Nord Stream 2 již na konci letošního roku.
Proti plynovodu vystupuje Ukrajina, která se bojí, že přijde o svoji roli dopravce ruského plynu, kromě ní také Polsko, Litva a Lotyšsko, země, které projekt považují za politický. Stavbu také kritizují Spojené státy, které se snaží aktivně na území Evropy prolobovat svůj zkapalněný zemní plyn (LNG).
Podporu stavby plynovodu opakovaně vyslovovala německá vláda a rakouská vláda. Trvaly na tom, že projekt upevní evropskou energetickou bezpečnost a zdůrazňovaly spolehlivost Ruska jako energetického dodavatele.
Z Moskvy opakovaně znělo, že Nord Stream 2 je absolutně komerční a konkurenční projekt. Jak dříve říkal ruský prezident Vladimir Putin, stavba plynovodu nepředpokládá zastavení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu.