Ve svém rozboru vyslovil pochyby o důkladnosti provedeného vyšetřování a překvapení nad tím, že odborníci disponují podrobnými informacemi o pozicích ruských mobilních komplexů Buk (nerozmístěných na základnách), zatímco většina ukrajinských Buků byla zaznamenána na stacionárních pozicích na vojenských základnách, i když v té době probíhala „protiteroristická operace“ Kyjeva na Donbasu, a 12. července 2014 byly ukrajinské síly protivzdušné obrany uvedeny do úplné bojové pohotovosti.

Vyšetřování katastrofy

Vyšetřování katastrofy provádí Společná vyšetřovací skupina pod vedením Nejvyššího státního zastupitelství Nizozemska bez účasti RF.

Na svých webových stránkách novinář zveřejnil několik dříve nezveřejněných dokumentů Společné vyšetřovací skupiny, mj. dopis oddělení pro právní otázky nizozemské vojenské rozvědky (MIVD) z 21. září 2016 adresovaný státnímu zastupitelství.

Podle tohoto dopisu MIVD ověřila, jestli se mohly komplexy Buk podílet na katastrofě MH17. V dopise se uvádí mj. 11 míst, na kterých se nacházely v červnu a červenci roku 2014, kdy ke katastrofě došlo, protiletadlové raketové komplexy Buk patřící Ukrajině (osm lokací) a Ruska (tři lokace). Podle informací nizozemské rozvědky se všech 11 komplexů nacházelo ve vzdálenosti minimálně 66 kilometrů od místa katastrofy, tři identifikované ruské komplexy se nacházely na území Ruska.

„Z uvedených údajů je jasné, že let MH17 byl mimo dosah všech ukrajinských a ruských míst dislokace komplexů Buk,“ uvádí se v dopise.

Kromě toho se v dokumentu adresovaném státnímu zastupitelství podotýká, že „s ohledem na polohu identifikovaných systémů a rychlost, jíž mohou být přemístěny… je málo pravděpodobné, že raketový komplex Buk, který patřil ukrajinským ozbrojeným silám, mohl být přemístěn za tak krátkou dobu, aby byl let MH17 v jeho dostřelu“.

V uvedeném dokumentu se také uvádí, že „MIVD prozkoumal jiné pozemní systémy protivzdušné obrany, které byly v tomto regionu přítomny v červenci 2014 a které by z hlediska operativního nasazení, technických charakteristik a polohy mohly sestřelit MH17. Podle dokumentu jde o protiletadlový raketový komplex Ozbrojených sil Ukrajiny S-300PS Volchov M-6 a také o systémy S-300PM2 Favorit, které má ve výzbroji RF.

Ohledně těchto systémů novinář uvádí následující citát z textu dopisu: „Všechny identifikované ukrajinské S-300PS Volchov-M6 se nacházely ve vzdálenosti minimálně 250 km od místa zásahu MH17.  Systém S-300PS Volchov-M6 má dostřel 75 km. Na základě toho MIVD dospívá k závěru, že systém S-300PS Volchov-M6 nebyl použit k sestřelení MH17.“

Dále se v dokumentu podotýká, že jediným identifikovaným komplexem, „který má dost široké pásmo“, aby toto letadlo sestřelil, jsou dva systémy S-300PM2 Favorit Ozbrojených sil RF dislokované nedaleko Rostova na Donu.

„MIVD má informace (od partnerů), které by poukazovaly na použití radiolokační stanice pro řízení palby 36N85… pro navádění anebo start rakety země-vzduch série 48NS 17. července 2014… Tato místa se nacházejí v bezprostřední blízkosti velkých obcí a start rakety by nejspíše vyvolal zprávy na sociálních sítích nebo jiných médiích. MIVD o podobných publikacích nic neví,“ cituje novinář text dopisu.

Sám van der Werff rozebírá údaje uvedené v dopisu a dospívá k závěru, že „služba vojenské rozvědky a bezpečnosti Nizozemska 21. září 2016 (týden před tiskovou konferencí Společné vyšetřovací skupiny 28. září 2016) nedostala žádnou informaci z toho či onoho spolehlivého zdroje o tom, že nějaký ruský komplex Buk-M1 přejel hranici s Ukrajinou v době konfliktu“.

Autor článku pod titulkem Bylo vyšetřování MH17 vykonáno patřičným způsobem? vyslovil pochyby o důkladnosti vyšetřování. Podle jeho slov „zaráží skutečnost, že nizozemští vojáci disponují podrobnou informací o pozicích ruských mobilních komplexů Buk (které nebyly rozmístěny na svých základnách), zatímco většina ukrajinských Buků byla podle informací na svých stálých pozicích na vojenských základnách“.

Klade si otázku, „jestli se dá s jistotou tvrdit, že Ukrajina měla skoro všechny své Buky na základnách a v průběhu ‚protiteroristické operace‘ nepřemístila ani jednou své prostředky protivzdušné obrany za hranice základen“. „Jak velká je pravděpodobnost s ohledem na skutečnost, že 12. července 2014 byly ukrajinské síly protivzdušné obrany uvedeny do úplné bojové pohotovosti?“ píše novinář.

„To nás vrací k otázce, kterou jsme položili na začátku tohoto článku: Provádělo se vyšetřování katastrofy MH17 patřičným způsobem…? Po rozboru, který jsem prováděl v těchto letech, jsem o tom začal pochybovat, nové informace z těchto čtyř dokumentů moje pochyby jen zesiluje,“ napsal v závěru.

Tragédie nad Donbasem

Malajsijský Boeing 777, který letěl z Amsterdamu do Kuala Lumpuru, se zřítil 17. července 2014 nedaleko Doněcka. Na jeho palubě se nacházelo 298 lidí, všichni zahynuli. Byli to většinou občané Nizozemska.

Kyjev obvinil z katastrofy domobrance. Ti odpověděli, že nedisponují prostředky, které by mohly sestřelit letadlo v takové výšce. Ve zprávě mezinárodní vyšetřovací skupiny se tvrdilo, že protiletadlový raketový komplex Buk, který Boeing sestřelil, byl dopraven z Ruska, poté měl být vrácen zpět.

Moskva nejednou prohlásila, že vyšetřování bylo předpojaté a že jeho závěry se zakládají jen na údajích, které byly poskytnuty Ukrajinou. Experimenty koncernu Almaz-Antej, předního podniku na výrobu systémů protivzdušné obrany, včetně komplexů Buk, také potvrzují, že letadlo bylo sestřeleno z území kontrolovaného Ozbrojenými silami Ukrajiny.

Jediným možným „svědkem“, který se bezprostředně účastnil bojových akcí v místě, které vyšetřovatele zajímá, je bývalý velitel jednotky protivzdušné obrany samozvané Doněcké lidové republiky Vladimir Cemach. Ten ale svůj podíl na tragédii popírá.

Soud s osobami podezřelými z útoku na letadlo začne 9. března.