Na otázku, zda zažila „vinu matky“, vévodkyně odpověděla: „Ano, samozřejmě – a každý, kdo říká, že nemá tento pocit (viny), lže. Ano – pořád.“

Vévodkyně, která má chůvu, řekla: „Je to přitažlivé, ale já jsem taková praktická máma, a ať už děláte cokoliv, chcete se ujistit, že děláte pro své děti to nejlepší, co můžete.“

Kate řekla, že chce vyvolat „generační změnu“ v prvních letech vývoje, a zdůraznila, že jejích pět velkých otázek v průzkumu Pět velkých otázek dětí do pěti let, který byl zahájen v lednu, vyvolá diskuzi o vytvoření nejlepších základů pro děti.

Online průzkum, který provedl Ipsos Mori jménem Kate's Royal Foundation, je považován za největší průzkum svého druhu a data budou vodítkem pro budoucí práci vévodkyně. Nyní získala 200 000 odpovědí.

Vévodkyně vysvětlila: „To, co děláme při průzkumu, je to, že se ptáme lidí – co je pro ně důležité při výchově jejich dětí dnes. Bude to trvat dlouho, mluvím o generační změně, ale doufejme, že je to první malý krok: začít konverzaci o důležitosti raného dětství.“

Během rozhovoru také žertovala o tom, jak její dvě nejstarší děti ji pokárali za její priority jako matky.

Řekla: „A víte, dokonce i dnes ráno se George a Charlotte zeptali: Mami, proč nás dnes ráno neodvezeš do školy?“

Vévodkyně dodala: „A vždy tak trochu pochybujete o svém vlastním rozhodnutí, o svých vlastních úsudcích a podobných věcech, a myslím, že to začíná od chvíle, kdy se vám narodí dítě.“

Na začátku každého svého těhotenství trpěla formou ranní nevolnosti nazvané hyperemesis gravidarum, která způsobuje těžké zvracení a může vést k dehydrataci, úbytku hmotnosti a hromadění toxinů v krvi nebo moči. V důsledku toho se popsala jako „ne nejšťastnější z těhotných lidí“ a dodala: „Spousta lidí to má mnohem, mnohem horší, ale rozhodně to byla výzva. Nejen pro mě, ale i pro blízké lidi.“

Kate dále řekla: „William měl pocit, že nemůže nic moc udělat, aby mi pomohl, a je těžké pro člověka vidět, jak trpíte, aniž by s tím mohl něco udělat.“

Kate vysvětlila, jak ji její zkušenost s těžkou ranní nevolností přivedla k hypnobirthingu, když si uvědomila důležitost rady „přemýšlej o těle“ poté, co se snažila o všechno možné, aby překonala nemoc. Zavtipkovala: „Nebudu říkat, že tam William tak nějak stál a zíral na mě. Rozhodně ne. Ani jsem se ho na to nezeptala, ale bylo to jen něco, co jsem chtěla udělat pro sebe. Viděla jsem účinky meditace a hlubokého dýchání a podobné věci, které vás učí v hypnobirthingu, když jsem byla opravdu nemocná, a vlastně jsem si uvědomila, že to je něco, co bych mohla kontrolovat, myslím, během porodu. Bylo to nesmírně silné“.