Kauza s deportací

13. února Evropský soud pro lidská práva uznal, že se španělské úřady nedopustily žádného porušení při vyhoštění migrantů, kteří se pokusili dostat do Evropské unie přes pozemní hranici Maroka a Španělska.

K incidentu došlo v roce 2014 ve španělské severoafrické enklávě Melilla, kdy se početná skupina migrantů snažila překročit pohraniční plot. Několika migrantům se to podařilo, když se však ocitli na španělském území, byli zadrženi policejními příslušníky a okamžitě přesunuti zpátky do Maroka.

Následně se dva migranty z této skupiny - jeden z Mali, druhý z Pobřeží slonoviny – s pomocí advokáta Gonzala Boyeho a za podpory Evropského střediska pro ústavní a lidská práva obrátili na ESLP. Ten původně v říjnu 2017 stanovil, že při této deportaci ze strany Španělska došlo k porušení Evropské úmluvy o lidských právech, proti čemuž se v Madridu rozhodli odvolat.

Minulý čtvrtek Velký senát ESLP přehodnotil dřívější rozsudek a uvedl, že migranti sami dovedli situaci do protiprávního stavu, kdy se záměrně pokusili vstoupit na území Španělska v místě, kde to nebylo povoleno a za využití početnosti své skupiny a síly. Dodává se, že místo toho mohli použít legální procedury, aby oprávněně vstoupili na španělské území.

V Evropském středisku pro ústavní a lidská práva k věci však uvedli, že toto rozhodnutí ignoruje situaci na evropských hranicích, zejména situaci občanů zemí subsaharské Afriky, a dodali, že jde o „carte blanche pro násilné zákroky všude v Evropě“. Rozsudek odsoudil i advokát migrantů Gonzalo Boye.

„Laskavost španělské vládě“

K celé situaci se vyslovil i známý český politolog Petr Robejšek, který označil zprávu za dobrou, ale nikoli zázračnou.

„To je dobrá zpráva, ale zázraky se nedějí. Evropský soud pro lidská práva nezačal soudit ve prospěch Evropanů sám od sebe. Nešlo ani tak o to chránit obyčejně Španěly a jejich daně, ze kterých musí migranty financovat. Šlo spíše o to udělat laskavost španělské vládě,“ napsal Robejšek na Facebook.

„Žalobu dvou černochů proti španělskému státu totiž ve Štrasburku zastupoval Gonzalo Boye, obhájce bývalého katalánského premiéra (Carlesa) Puidgemonta. A je v zájmu katalánských politiků vytvořit o španělské vládě co nejhorší dojem a podpořit tak své snahy o oddělení od Madridu. Ale na druhé straně je v zájmu evropských vlád, zabránit všemu, co by usnadnilo vznik samostatného Katalánska a podpořilo ostatní pokusy o regionální nezávislost,“ dodal.