Přinášíme Vám sice starší analýzu našeho externího spolupracovníka Jana Zímy, ovšem v rámci dnešních dní je dobré si jí připomenout. Jedná se o text ze dne 26. února 2011, tedy o shrnutí po skoro roce od tragické smrti polského prezidenta Lecha Kaczyńského, který zemřel při havárii polského vládního speciálu na letišti u Smolenska a to i se svou doprovodnou delegací. Polsko tak díky absolutní polské hlouposti přišlo o prezidenta a své špičky. Je typické a typicky polské, že viníci se hledali zcela jinde než byli. Proto začtěte se do analýzy, která Vám přidá další pohled na věc. Za smrt prezidenta mohl především polský předpis, který zakazuje pilotům výkon jejich práce profesionálně. Šok? Ale je tomu tak. Polský vládní speciál neřídil pilot u kniplu, ale lapampasák v kabině cestujících.

Jan Zíma se zamýšlí: „Ochrana  vrcholných státníků je vždy elitní záležitostí a ohrozit jakéhokoli prezidenta je jen málo možné. Až na případy, kdy je viníkem ohrožení člen prezidentova týmu, co mluví pilotům do práce…“ Ale už ke slíbenému textu:

Následující fakta vyvracejí Polskou oficiální verzi události po skoro 10 měsících. O havárii letounu TU 154 M.L. registračního čísla 101, 36  Speciálního Pluku Polského vojenského letectva z loňského dubna, byla v médiích uvedena celá řada mýtů a polopravd, většinou od neodborníků. A také autorů, u nichž je víc než zjevné, že jejichž prohlášení jsou vším, jen ne seriozní úvahou na dané téma, ale spíš vlastenčením, bohužel v Polsku tak obvyklým. Zejména Polská média doslova závodila v tom, kdo uvede na mediální trh větší nesmysl, na téma smrti prezidenta Kaczyňského a jeho týmu. Poláci hledali viníky všude okolo sebe, zejména v Rusku a mnohdy nedůstojně zastírali fakt, že za smrt svého prezidenta a zhruba dalších 96 členů Polské elity si, bohužel můžou sami.

Bez ohledu na všemožné teorie o úloze Ruských tajných služeb, či lajdáctví Smolenského pozemního personálu, se opakovaně potvrzuje, že za havárii Tupolevu 154 mohou daleko spíše poměry v Polské vládní letce.A zejména fakt, že oproti zbytku světa jen v Polsku platí, že piloti nemají poslední slovo.

Skutečnost, že mohou profesionálům mluvit do práce amatéři a také mají tu moc do jejich práce mluvit, zabila Polského prezidenta a stovku dalších nevinných lidí.  Bez ohledu na oficiální vládní spekulace o spiknutí a jiných nesmyslech. Tento fakt je skutečnou příčinou této tragické ztráty, již Polský lid utrpěl.

Teorie č. 1: Na Smolenském letišti toho dne přestal fungovat systém pro přistání za mlhy

ILS, tedy systém pro přístrojové přistání (INSTRUMENTAL LANDING SYSTEM) Smolenské letiště vůbec nemá, jde o starší letiště vojenské. Právě z důvodu nepřítomnosti ILS zde provedli Polští vládní piloti zkušební let a přistání den předtím. Ten den panovalo ovšem pěkné počasí s dohledností přes 10 km. Pro objektivitu nutno dodat, že informace o zkušebním letu a poruše neexistujícího ILS se objevily jen krátce po havárii a od té doby o nich Polská média zarytě mlčí. Že je to očividná hloupost, tam asi někomu došlo.

Teorie č. 2: Dráhová světla Smolenského letiště nebyla možná v pořádku

O tom, že by světla nebyla v pořádku nikdo nepřinesl kloudný důkaz a navíc šlo o přistání za dne. Ve srovnání s  mlhou, jež nad letištěm panovala, se toto jeví jako naprosto nesouvisející věc. Ve dne světla nepotřebujete a za husté mlhy jsou vám celkem k ničemu ve dne i v noci.

Teorie č. 3: Piloti nedostali přesné informace o počasí na letišti přistání

Minulý pátek vyšly na světlo světa Polskou stranou dlouho tajené informace o tom jak byla posádka informována. Gazeta Wyborcza v článku Awantura przed Smolenskiem celkem pravdivě popsala hlasitý spor kapitána Arkadiusze Protasiuka a generála vládní letky Andrewa Błasika. Pilot hodnotil možnosti přistání na cílovém letišti jako nulové, dostal vynadáno, příkaz k provedení letu a generál Błasik, jeho nadřízený a velitel 36 speciálního pluku Polského Vojenského letectva šel ohlásit prezidentovi, že let je připraven. Nejhorší sen každého pilota se stal realitou.

Teorie č. 4: Smolenský řídící letového provozu nepodal posádce správné informace o počasí na letišti přistání

Přesto, že je doloženo svědectvím samotného řídícího a několika jeho kolegů na věži i několika audiozáznamy, že pilotu Tupolevu byli informováni o tom, že počasí je na minimech a jak řídící, tak posádka dalšího letadla stojícího na ploše pilotům doporučovali nepřistávat, protože by přistání bylo nebezpečné, Polská média neustále opakují tvrzení, že jim „TO“ měl řídící říct. Řídící jim „TO“ řekl. Přistávali dál. CVR z paluby navíc potvrdil, že tuto informaci piloti nejen přijali, ale i o ní mezi sebou mluvili.

Teorie č. 5: Piloti přistávali dle vlastního rozhodnutí na základě zkreslených údajů ze země

Piloti měli přesné údaje a přistávali pod opakovaným nátlakem šéfa prezidentského týmu, aby už přistáli. Konkrétně šlo o ředitele protokolu prezidenta, Mariusze Kazaně. CVR hlasový záznam (COCKPIT VOICE RECORD)z paluby zaznamenával komunikaci po rádiu i zvuk v pilotní kabině  a doložil opakované nevybíravé vměšování M.Kazaně do práce pilotů. Jak velký je tlak na piloty ve vládní letce, dokazuje příhoda Polských pilotů z r. 2007. Polsko je snad jedinou zemí na světě, kde vyletěl Pilot vládní letky ze služby za to, že si dovolil nepřistát za naprostých minim s vládním speciálem. Rozumějmě tomu tak – tím že pilot neposlouchal politika a tím mu zachránil život, způsobil sám sobě vyhazov z práce. Šlo o přistání v Gruzínském Tbilisi v roce 2007, které kapitán letu odmítl jako nebezpečné provést. Pasažérem č.1 byl také prezident Kaczyňský. Prvním pilotem v posádce byl tehdy právě Arkadiusz Protasiuk.

Teorie č. 6: V celé záležitosti se činily Ruské tajné služby

Každý kdo zná mezinárodní politiku ví, že Rusko si už léta přálo mít za sebou jak masakr v Katyni, tak špatné vztahy s Polskem. A ceremonie spojená s veřejnou omluvou, mohla být tím správným momentem začátku lepších vztahů se čtyřicetimilionovým Polskem. Tyto naděje jsou nyní minulostí.

Teorie č. 7: V místě havárie se poté ozývala střelba

Pokud je známo, menší části stroje se krátce ocitly v plamenech a spekulovat o tom, kolik si sebou vezla prezidentská ochranka na toto přátelské setkání vlastních zbraní a munice, se nesluší. Stejně tak, jako se nesluší, z komára udělat velblouda a z přítomnosti munice v letadle UFO, či Ruské spiknutí.

Teorie č. 8: Ruské letadlo bylo nespolehlivé

Tupolev 154 vznikal vývojovou cestou společnou s Americkým DC10 v sedmdesátých létech. O Ruských letadlech obecně platí pravda o jejich spolehlivosti a vyšších provozních nákladech. Lidověji, že jsou trochu nenachlastaná, ale vždy nezničitelná. Přes všechny teorie o západních technologiích je posledních pět desítek let v odborných kruzích uznávaným faktem, že co do otázek spolehlivosti a bezpečnosti jsou Ruská letadla celou tuto dobu těmi nejlepšími.

Ani u prezidentského speciálu č. 101 se žádná závada neprojevila, ani neprokázala.

Tento speciál byl vyroben v r. 1990, měl po střední kontrole motorů, draku a systémů v r. 2007 přímo u výrobce, z celkové životnosti do generálky 30.000. hodin měl nalétáno pouze 5141 hodin ke dni nehody. Šlo tedy o dobrý, pravidelně servisovaný, a jen málo létaný stroj.

Závěrem

Osobně nesouhlasím se zveřejněním přepisu posledních slov na palubě letounu Tu.154. Nespravedlivě obviňované Rusko má právo se takto bránit, jen je mi líto, že zápis CVR museli číst a později i slyšet příbuzní. Fakt, že se potvrdilo, že piloti za to moc nemohli a také to, že pilot většinou neumírá ani s modlitbou ani písní na rtech, nýbrž se sprostým klením „kráme zatracenej, leť “ naději, ani útěchu pozůstalým nedá. Snad to byla jen náhoda, že si tu nahrávku mohl poslechnut celý svět. I když po nějaké době zase zmizela.

Jako relevantní mohu doporučit článek : пилоты Ту-154 Качиньского, разбившегося под Смоленском, совершили ошибку. Na serveru pravda.ru. najdete ho zde i v anglické verzi.

Zbývá jen si přát, aby naše média, než budou opakovat oficiální mediální verzi, kriticky zapřemýšlela, zhodnotila i argumenty druhé strany a případně se zeptala nějakého odborníka, zda se havárie takto vůbec mohla stát.

Je záhadou, proč Polsko nedokáže přiznat vlastní, ostudnou chybu.  Není jasné proč se Polsko nepoučí a neskoncuje s nebezpečnou hrou, kdy sloužícím pilotům můžou pod hrozbou vyhazovu zasahovat do práce politici – slušelo by se spíš říct Polští mocipáni. Pilot ta rizika zná a létání je bezpečné jen tehdy, když naše bezpečí svěříme do rukou profíka, co o létání hodně ví. A to, že delegace spěchá na nějaký summit a pochopitelně dorazí k letadlu o tři hodiny později, je spíše její problém. Dohánět zpoždění letadlem je hloupost.

A tak přeju svým kolegům na ten jejich mráček ať jim to tam nosí a našim politikům  tady dole na zemi, aby přestali svoje chyby házet na piloty. A aby se poučili. Zejména ti ve Waršavě.

Stejně jako já, nebo i vy, i sebemocnější vládcové a byrokrati jsou také jen smrtelní.