Pátek byl posledním dnem, kdy bylo na Slovensku možné zveřejňovat předvolení průzkumy. Podle nich dle agentury AKO stále vede s necelými 17 % vládní strana Směr-SD bývalého premiéra Roberta Fica. Na paty jí však šlape hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OĽaNO), které by volilo 15,5 % dotázaných. Jeho předseda Igor Matovič má podle novináře Petra Šabaty největší šanci získat post nového premiéra.

„V Česku nemáme podobný úkaz, jako je Matovič. On je jednotka schválnosti, chová se nevyzpytatelně a je to velký politický a marketingový talent,“ myslí si novinář. Jeho kampaň označil za populistickou.

Matovičovo OĽaNO zaznamenalo poslední měsíc výrazný skok, když jeho preference mezi lednem a polovinou února vzrostly o sedm procentních bodů. Přitom ještě v říjnu by ho volilo pouze 5,8 % občanů.

Fico skončí v opozici

Do parlamentu by se mohlo dostat hned devět politických stran. Přitom opoziční spektrum je velmi roztříštěné. Podle publicisty Milana Žitného to nevěstí nic dobrého. Politolog Pavel Baboš ale dodává, že Ficův Směr nejspíše skončí v opozici.

„Fico má opravdu nakročeno do opozice,“ řekl Baboš. „Vypadá to, že strany, které ho chtějí vyměnit, na to číselně budou mít,“ dodává politolog.

Kromě OĽaNO opozici Ficovi tvoří i hnutí Progresivní Slovensko/Spolu, jehož místopředsedkyní byla současná prezidentka Zuzana Čaputová, hnutí Za lidi jejího předchůdce Andreje Kisky, ale i Svoboda a Solidarita (SaS) a Sme rodina.

Za trvalý pokles preferencí Směru může v první řadě vražda novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové a následná odhalení, že její objednavatel Marián Kočner měl údajně vazby na politické špičky.

Právě kvůli vraždě Fico na nátlak veřejného mínění v roce 2018 na funkci premiéra rezignoval. Na jeho místo nastoupil Peter Pellegrini, který je rovněž jedničkou ve stranické kandidátce Směru. Podle Baboše i přes pokračující proces s Kočnerem a dalšími obviněnými z vraždy novináře a jeho partnerky opozici tato kauza již nové hlasy nepřinese.

„Vliv, který proces může mít, se už projevil a už ho můžeme pozorovat. Víc se do voleb nestihne,“ uvádí. „Něco jiného by ale bylo, kdyby se z takzvané Kočnerovy knihovny objevilo velmi kontroverzní video, povězme přímo s Robertem Ficem,“ míní Baboš.

„Předpokládám, že Směr si uvědomuje svou pozici, a co má za sebou. Jednoznačně bude v následujícím období opoziční stranou,“ souhlasil Žitný.

Mistrík místo Matoviče?

Jako další kandidát na premiéra přichází v úvahu ale i bývalý uchazeč o prezidentské křeslo Robert Mistrík. Na Slovensku se totiž začaly šířit zvěsti, že právě on by mohl být člověk, jenž by mohl sjednotit opoziční strany, a kterého by pak mohl navrhnout lídr strany OĽaNO Igor Matovič za budoucího premiéra.

Mistrík loni odstoupil před prvním kolem prezidentských voleb ve prospěch Zuzany Čaputové. Podle serveru čas.sk by právě on mohl sjednotit opozici. Mistrík připustil, že by mohl tuto nabídku přijmout, pokud by se na tom shodli všichni partneři budoucí koalice.

„Rýsuje se osm až devět stran v parlamentu. Čaputová může někoho pověřit, ale ještě to neznamená, že dotyčná osoba bude schopná si v parlamentu sestavit většinu,“ myslí si Žitný. „Jak už zaznělo, osoba Igora Matoviče je velmi kontroverzní. Takže, kdo to bude, bude skutečně záležet i na prezidentce Čaputové,“ dodal.

Podle jeho slov to bude pro prezidentku křest ohněm a bude velmi záležet i na jejích poradcích. Každopádně Slovensko čekají po volbách turbulence.

Kotlebovci stále ve hře

Třetí nejsilnější stranou je podle průzkumu Ľudová strana Naše Slovensko (ĽSNS) Mariána Kotleby. Ta přitom byla donedávna na druhém místě, a dokonce se spekulovalo, že by mohla ve volbách zvítězit.

Ačkoli další politické strany deklarovaly, že spolupráce s kotlebovci nepřichází v úvahu, podle Baboše ji zatím nelze vyloučit.

„Byl bych velmi opatrný, abych věřil jednotlivým stranám, že s kotlebovci spolupracovat nebudou,“ uvedl politolog. Dodal ale, že by spolupráce s extremisty mohla vést k rozpadu poslaneckých klubů, jejichž členům nebude po chuti.

Volby se na Slovensku budou konat 29. února.