Zuzana Čaputová se stala první slovenskou hlavou státu, která vystoupila na prestižní bezpečnostní konferenci v Mnichově. Té se letos účastní na 40 hlav států a šéfů vlád. Slovenská prezidentka na ní promluvila o odpovědnosti politických lídrů, kteří mají bránit principy právního státu.

„Mají povinnost spojovat, nikoli rozdělovat společnost na nás a je, na západ a východ, na sever a jih, na města a venkov, na elity a občany,“ řekla Čaputová na konferenci.

Společně proti extremismu

Politici podle ní musí mít respekt k pravdě a upozorňovat na lži a manipulace. Vyzdvihla přitom i ochranu nezávislých médií a občanské společnosti. „Musíme chránit společnost před nepravdivými výroky,“ uvedla.

„Odpovědností politických lídrů je nebát se přijmout jasné a principiální postoje ke všem projevům extremismu a radikalismu. Být schopni zastat se menšin, ochránit a vyjádřit solidaritu se všemi, na které dnes extremisté a populisté útočí. Poukazovat na manipulace a lži, za kterými se často skrývají prázdné a plané sliby,“ zdůraznila prezidentka.

Od politiků se proto vyžaduje schopnost odolávat „lákavému svádění moci“ a posilování respektu k pravidlům. „Protože levné zisky pro příští čtyři roky s sebou často nesou nenapravitelné škody pro generace,“ vysvětlila.

Společenství hodnot

Prezidentka Slovenska, kde se budou za 13 dní konat parlamentní volby, na konferenci varovala před politiky, kteří slibují, že nastolí pořádek. Podle ní je nutné se ptát, zda k tomu nechtějí využít autoritativní metody a zda nepovažují demokratický pluralismus jako překážku pro dosažení svých cílů.

V tomto ohledu Čaputová zdůraznila, že politici mají bránit nejen své občany, ale i společné hodnoty, bez kterých nemůže existovat současná Evropa.

„Jsme společenstvím hodnot, jehož síla spočívá na naší schopnosti se jimi řídit a bránit je,“ prohlásila Čaputová a dodala: „Pokud my, političtí lídři, rezignujeme na tuto povinnost a zodpovědnost, Evropa, která chrání, přestane existovat.“

Výzvy pro Visegrádskou skupinu

Slovenská prezidentka se zmínila i o problémech s právním státem v zemích Visegrádské skupiny (V4). Podle ní jejich kořeny spočívají v časech komunistické totality. Přestože ekonomiky v regionu rostou, „nad střední Evropou visí otazníky o jejím směřování“.

„Stále častěji slyším otázku, proč některé státy v regionu kromě zvyšování životních standardů zaznamenávají pokles v těch demokratických,“ řekla.

Odpovědí podle ní může být to, že v posledních 30 letech lidé vnímali demokracii i reformy technicky, podle kritérií, které je nutné splnit. Na hodnoty se ale prý zapomnělo.

„Ekonomický růst vyjádřený v číslech. Reforma promítnuta do počtu nových institucí. Jako kdybychom zapomněli, že demokracie, a dovolím si říct, že i celá Evropa a koncept Západu, je zejména o duchu svobody, spravedlnosti, tolerance a solidarity, jehož obranným valem je právní stát,“ poukázala.

Podle ní úvahy o provázání čerpání z rozpočtu EU s respektováním společných hodnot jsou zcela legitimní. Kritéria však musí být jasně stanovená a férová.

O podmínění přístupu k rozpočtu EU dodržováním zásad právního státu dnes v Mnichově mluvila i eurokomisařka za Českou republiku, Věra Jourová, do jejíž působnosti spadají evropské hodnoty a transparentnost.

Jourová minulý týden v rozhovoru s německým časopisem Der Spiegel tvrdě kritizovala stav právního stavu v Polsku a Maďarsku. Reformu soudnictví v Polsku označila za „plošné bombardování“ a ničení. V případě Maďarska zase kritizovala omezování svobod médií.