Na stránkách se uvádí, že parlament by měl o všech třech bodech jednat ve zkráceném legislativním řízení. Na pořad dne byl zařazen i návrh na vyslovení nesouhlasu s Istanbulskou úmluvou.
Novelou zákona o sociálním pojištění by zase důchodci měli ke konci tohoto roku získat 13. důchod. Nárok na něj mají mít všichni důchodci a jeho výše by měla být na úrovni současné průměrné výše důchodu, tedy 460,40 eur. Lidé v předčasném důchodu by přitom měli dostat 433,20 eur. Sirotčí důchody činí v průměru 137,70 eur, průměrný důchod vdov je 263,10 eur, vdovců 208,80 eur. V případě 100% zdravotního postižení handicapovaných představuje průměrný důchod 380 eur, přičemž do 70 % postižení je tato částka na úrovni 209,90 eur. Sociální důchod by měl dosáhnout úrovně 255 eur a invalidní důchod z mládí by měl být ve výši 280,5 eur. Oba návrhy v sociální oblasti pocházejí z dílny koaličního Směru-SD.
V parlamentu by se rovněž měl doladit i návrh na zrušení dálničních známek. Záměr zrušit známky pro fyzické a právnické osoby s vozidlem do 3,5 tuny představil Danko a uvedl jej jako jednu z podmínek této mimořádné schůze parlamentu. Ministr financí Ladislav Kamenický (Směr-SD) spočítal, že by toto opatření mělo stát přibližně 70 milionů eur.
Svolání mimořádné schůze parlamentu, stejně jako samotná předložená opatření, ale kritizují někteří opoziční poslanci.
Hnutí Jsme rodina se již vyjádřilo, že nepomůže mimořádnou schůzi otevřít, a někteří nezařazení poslanci avizovali, že se nebudou na schůzi prezentovat a že nebudou hlasovat pro předložené návrhy. Také poslanci za OĽaNO a SaS neplánují program schůze podpořit, pokud se však otevře, chtějí se zapojit do diskuse. Naopak ĽSNS svolání schůze podporuje, a to kvůli jednání o Istanbulské úmluvě. Poslanci vládní strany Most-Híd se svoláním schůze nesouhlasí a neplánují se jí zúčastnit.
V případě, že by parlament návrhy zákonů schválil, má prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová 15 dnů od doručení zákona na to, aby jednotlivé návrhy podepsala nebo vrátila Národní radě SR. Do parlamentních voleb je tak může i nemusí stihnout podepsat.
Mluvčí prezidentky Martin Strižinec neuvedl, jak bude prezidentka postupovat. Hlava státu si podle něj počká na rozhodnutí parlamentu. Několik opozičních stran ale už na prezidentku apelovalo, aby nepodpisovala zákony, které budou přijaty v rozporu se zákonem. Podle opozice totiž nejsou naplněny podmínky pro zkrácené řízení.