„Česká televize už opravdu neví, jak se ještě hlouběji zavrtat do té americké zadnice,“ komentoval Ondráček na svém Facebooku pořad 90' ČT24.

V něm o 75. výročí amerického bombardování Prahy hovořili historici Michal Plavec z Národního technického muzea a Jan Zdiarský z Muzea letecké bitvy nad Krušnohořím. Podle nich je jasně prokázáno, že 14. února 1945 americké bombardéry mířily do Drážďan. Kvůli špatnému počasí však piloti svůj náklad tříštivých a zápalných pum shodili na Prahu.

„Byla to chyba, byl to omyl. Často se hovoří o tom, že Praha byla 14. února 1945 cíleně bombardována, že byla náhradním cílem. V žádném americkém hlášení a plánech operace Praha není ani jako náhradní cíl,“ poznamenal v pořadu Plavec, který dodal, že po návratu do Velké Británie piloty vyslýchal zpravodajský důstojník, který chtěl vědět, co se stalo.

Jan Zdiarský k tomu dodává, že příčinou může být i tvrdohlavost hlavního navigátora bombardovacího svazu, který nedal na názory dalších členů své posádky.

„To, že pumy dopadly na Prahu, se ze všeho nejvíc jeví jako velmi neobvyklá souhra neskutečně velkého množství nešťastných okolností,“ shrnul Zdiarský.

„Omyl to byl tedy v Praze, omyl to byl zřejmě i v Plzni, omyly to asi byly a jsou v Afghánistánu, Sýrii a všude po světě, kde díky těm omylům umírají stovky a tisíce lidí,“ reagoval ale na toto vysvětlení Ondráček.

Podle komunistického poslance byl pořad postaven na lžích a pozastavil se i nad tím, že je financován z koncesionářských poplatků.

Bombardování Prahy

Systematické bombardování území Protektorátu Čech a Moravy spojeneckým letectvem bylo zahájeno v polovině roku 1944. Z toho byla Praha zasažena celkem třikrát. První nálet proti českému hlavnímu městu se uskutečnil 15. listopadu 1944, kdy se dvě americká letadla kvůli špatnému počasí odklonila od kurzu, a zasáhla městskou elektrárnu v Holešovicích.

Při druhém bombardování Prahy, dne 14. února 1945, zahynulo 701 lidí a bez domova se ocitlo 11 tisíc Pražanů. Operace dodnes budí kontroverze. Často se objevuje názor, že se jednalo o úmyslný útok, kdy Praha figurovala jako náhradní cíl při operaci bombardování Drážďan ve dnech 13. až 15. února 1945.

Potřetí byla Praha zasažena 25. března 1945. V posledním případě šlo již o plánovanou operaci a letouny útočily na továrny ČKD v Karlíně a ve Vysočanech a pražská letiště Kbely, Letňany, Čakovice. Tehdy bylo nasazeno 1500 bombardérů a 500 stíhacích letadel. Zemřelo 235 osob a dalších 417 jich bylo zraněno.

Na Prahu útočili i němečtí letci, když se snažili potlačit Pražské povstání v květnu roku 1945. Útok byl namířen například proti budově Československého rozhlasu na Schwerinově (dnes Vinohradské) třídě nebo na Poděbradskou kasárnu (dnes obchodní centrum Palladium na náměstí Republiky).