„Generální prokuratura Ruské federace se oficiálně obrátila na Ministerstvo spravedlnosti a bezpečnosti Nizozemského království se žádostí o poskytnutí příslušných materiálů pro trestní stíhání na základě Evropské úmluvy o předání materiálů soudního řízení, jehož stranami jsou Nizozemsko a

Rusko... Bohužel, koncem prosince 2019 přišla odpověď s odmítnutím vyhovět této žádosti,“ uvádí zpráva.

Amsterdam zamítl žádost Moskvy o předání ruské straně materiálů trestního řízení proti třem Rusům ve věci havárie MH17, prohlásil nizozemský ministr spravedlnosti Ferdinand Grapperhaus během svého vystoupení před poslanci národního parlamentu.

Grapperhausova slova citují místní noviny NL Times s odkazem na národní televizní a rozhlasovou společnost NOS. Ministr také uvedl, že Nizozemsko obdrželo příslušnou žádost v dopise ruské strany v říjnu loňského roku.

Podle slov Grapperhause možnost předání Rusku materiálů soudního řízení ve věci tří Rusů v případu MH17 „nepřichází v úvahu“.

Nizozemské orgány se tak opět „vyhnuly přijetí veškerých nezbytných opatření k provedení komplexního vyšetřování letecké katastrofy, jak to stanoví usnesení Rady bezpečnosti OSN,“ uvedla generální prokuratura.

Podle zprávy by „plnohodnotná účast ruských bezpečnostních orgánů na vyšetřování zajistila právo poškozených na zjištění skutečných příčin tragédie a na pohnání viníků k odpovědnosti bez ohledu na jejich státní příslušnost“.

Předtím nizozemská strana zaslala žádost Ruské federaci, z níž vyplývalo, že společná vyšetřovací skupina podezřívá tři občany Ruska.

Vyšetřování tragédie

Malajsijský Boeing, který letěl z Amsterdamu do Kuala Lumpur na lince MH17, havaroval 17. července 2014 poblíž Doněcka. Na palubě bylo 298 lidí, všichni zahynuli. Kyjev obvinil z katastrofy domobranu, ta však prohlásila, že nemá k dispozici prostředky k sestřelení letadla v takové výšce.

Společná vyšetřovací skupina (SVS), která pod vedením nizozemské generální prokuratury bez účasti Ruské federace vyšetřuje okolnosti havárie, později předložila dílčí výsledky. Vyšetřovatelé tvrdí, že Boeing byl sestřelen ze systému protivzdušné obrany Buk, který patří 53. protiletadlové raketové brigádě ruských ozbrojených sil z Kurska. Jak uvedl náměstek generálního prokurátora RF Nikolaj Vinničenko, ruská strana poskytla Nizozemsku nejen údaje z ruských radarů, ale také dokumentaci, která potvrzuje, že protiletadlová raketa Buk, která zasáhla Boeing, patřila Ukrajině, ale vyšetřovatelé tuto informaci ignorovali.

MZV RF uvedlo, že obvinění SVS, týkající se účasti Ruska na havárii malajsijského Boeingu, jsou neopodstatněná a politováníhodná, vyšetřování je zaujaté a jednostranné. Později ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil, že Rusko nemá přístup k vyšetřování havárie letadla na východní Ukrajině, ale Moskva může uznat výsledky vyšetřování pouze tehdy, pokud se ho bude plně účastnit. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že po roce 2011 byly zlikvidovány všechny rakety s motorem, který předložila nizozemská komise pro vyšetřování havárie MH17. Tiskový mluvčí prezidenta RF Dmitrij Peskov opakovaně prohlašoval, že Rusko kategoricky odmítá obvinění z účasti na havárii malajsijského Boeingu.

V červnu 2019 mezinárodní vyšetřovací tým pro havarovaný let MH17 oznámil jména čtyř podezřelých. Podle prohlášení jsou mezi podezřelými Rusové Igor Girkin, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a také Ukrajinec Leonid Charčenko. Vyšetřovatelé se domnívají, že se podíleli i na dodání systému protivzdušné obrany Buk na stanoviště v Donbasu a na útoku na malajsijský Boeing. Podle slov představitele SVS budou obviněni z vraždy a bude na ně vydán mezinárodní zatykač. SVS také uvedla, že soudní řízení ve věci havárie MH17 se bude konat v Nizozemsku a bude zahájeno 9. března 2020.