„V mém městě je Mezinárodní vojenský hřbitov, kde bylo podle původních informací pochováno 5 tisíc vojáků. Na základě databáze Memoriál jsem zjistil, že je jich nikoli 5 tisíc, ale 6,4 tisíce. V rejstříku hřbitova je zapsáno sedm hrdinů Sovětského svazu. Podařilo se mi zjistit, že je jich 17. Z úzké spolupráce s Ministerstvem obrany RF a velvyslanectvím ve Varšavě se mi podařilo zahájit proces restaurace hrobů. V letošním roce budou hroby vojáků Rudé armády na Mezinárodním vojenském hřbitově komplexně zrestaurovány,“ řekl Tomczak na Mezinárodní konferenci Jalta 1945: Ponaučení z dějin.

Podle jeho slov se mu v průběhu ověřování příjmení vojáků podařilo v roce 2014 najít zapomenutý vojenský hřbitov – Neuen Kriegsgefangenenfriedhof – Nový vojenský hřbitov.

„V letech 2014 až 2018 jsem sváděl urputný boj s různými úřady o zachování tohoto Nového vojenského hřbitova na veřejném místě… Úřady o tomto hřbitově nic nevěděly a nejevily zájem o dodatečné informace. Nechtěl jsem si myslet, že by příčinou byl politický kontext,“ podotkl.

Připomněl také, že byla Rudá armáda mnohonárodnostní.

„Na tomto hřbitově jsou pochováni občané jedné země, ale nejedné národnosti…Najdeme zde Rusy, Bělorusy, Ukrajince, Gruzínce, Tatary, Kazachy a samozřejmě Poláky. Neustále jsem usiloval o to, aby byly na tom místě provedeny průzkumné práce, aby byla ověřena zpráva, kterou jsem napsal o Novém vojenském hřbitově. Byla to velmi náročná práce a nikdo mi s tím nechtěl pomoci. Psal jsem a telefonoval, komu jsem jen mohl, i komu nemohl,“ řekl Tomczak.

Aktivista takto „bojoval“ dva roky. Konečně se našly peníze na průzkumné práce na území, kde byl podle jeho údajů Nový vojenský hřbitov. Ráno 30. září 2016 tedy začaly průzkumné práce. Hned poté, co bylo odklizeno smetí, byly nalezeny první lidské ostatky.

„U jedné kostry byl vojenský žeton, který patřil Zolotarjovovi Gerasimu Stěpanovičovi. Ukázalo se, že jsem měl pravdu… Myslel jsem si, že už je konec problémům s Novým vojenským hřbitovem, a odteď bude všechno, jak má být. Mýlil jsem se. Úředníci nechtěli tomuto území udělit status vojenského hřbitova. A bojoval jsem dál… V květnu roku 2018 byl hřbitovu tento status udělen,“ řekl Tomczak.

Upřesnil, že podle statusu má být na hřbitově provedena úplná exhumace, identifikace, obnovení a výstavba pomníků.

„Ukázalo se však, že exhumaci není možno zahájit, protože nejsou peníze na odklizení smetí a postavení plotu. Pravda je ale v tom, že se vytváří umělé problémy… To znamená, že obnovení tohoto hřbitova bude probíhat velmi pomalu. Váleční zajatci leží už 75 let v křoví a smetí. Není to správné. Položili své životy a vlast na ně zapomněla,“ řekl závěrem aktivista.

Dodal, že je nutné památku těchto vojáků obnovit a vrátit jim jména, čest a pochovat je.

„Dlužíme jim to. Jde o největší vojenský hřbitov rudoarmějců odhalený po druhé světové válce v této části

Evropy. Už od samého začátku se všechno zamlčuje, jakoby se nic nestalo. Jsem ale tvrdohlavý a budu za to bojovat dál,“ řekl Tomczak.

Mezinárodní konference Jalta 1945: Ponaučení z dějin se konala ve dnech 13. a 14. února v Livadijském paláci, kde se sešli předáci Sovětského svazu, USA a Velké Británie.