„Stát roste, soukromý sektor se smršťuje,“ takový závěr učinila Šichtařová z výsledků rozpočtu, který letos v lednu poprvé od roku 2003 skončil deficitem ve výši 8,0 mld. Kč. Ekonomka poukázala na to, že se v rozpočtu kromě jiného negativně projevily sociální dávky, které vyskočily meziročně téměř o 11 %. A to svědčí o růstu státního sektoru: „Zaměstnává víc úředníků, platí větší sociální dávky, věnuje vyšší dotace jízdného, vybírá vyšší daně,“ vysvětluje Šichtařová.
„Neboli ten, kdo nic neprodukuje, roste z životních funkcí toho, kdo produkuje. Parazitický státní organismus vysává hostitelský soukromý. Kam až? Kde je ten zlom, za kterým hostitel zkolabuje?“ ptá se ekonomka.
„Celá Evropa se pomaličku mění na zónu, v níž se sleduje a eviduje vše. A nemusí hned jít o nějaké tajné služby v pozadí. Příkladem může být obyčejná elektronická evidence tržeb,“
napsala na blogu.
To by podle ní samozřejmě vedlo k tomu, že by každá transakce byla pod drobnohledem státu. „Podobně, jako se obrazně říká, že na každou potvoru se už vaří voda, u nás se zase na každého vede ‚složka‘, i kdyby měla mít podobu ‚jen‘ záznamu o tržbách,“ dodala.
„Je v našem zájmu, aby si podnikáním tu a tamhle přivydělávali i ti, kdo mají jiné, hlavní zaměstnání. Ještě jinak řečeno, je v zájmu všech, aby soukromý sektor byl co největší,“ oznámila ekonomka.
S návrhem zakotvit v ústavě právo na hotovost, tedy provádět finanční transakce nadále prostřednictvím skutečných peněz, nikoliv platebními kartami nebo mobilními telefony, loni před volbami přišla Rakouská lidová strana (ÖVP) tamního kancléře Sebastiana Kurze. Ten dokonce během loňské kampaně uvedl, že „mít možnost platit hotově je základní podmínka autonomní existence“.