Stoltenberg již dříve uvedl, že NATO plánuje obnovit výcvikový program pro armádu v Iráku, pokud o to požádá irácká strana. Podle jeho slov Aliance pořádá vhodné konzultace s iráckou vládou, a to i na úrovni předsedy vlády, ministra zahraničí a prezidenta.

„NATO zintenzivňuje boj proti mezinárodnímu terorismu. Ministři obrany se dohodli na posílení výcvikové mise NATO v Iráku v úzké spolupráci a koordinaci s iráckou vládou,“ napsal Sotltenberg na Twitteru.

​Situace na Blízkém východě

Výcviková mise NATO v Iráku byla pozastavena v lednu 2020 po atentátu na íránského generála Kásima Sulejmáního, ke kterému došlo u letiště v Bagdádu. Již předtím ale došlo k jistému vyostření situace na Blízkém východě, a to po útoku amerických vojsk na objekty šíitského hnutí Katáib Hizballáh v Sýrii a Iráku koncem prosince. Stoupenci tohoto hnutí následně zahájili útok na diplomatickou misi USA v Bagdádu. 

Právě poté došlo k útoku na již zmíněného generála Sulejmáního. Kromě něj byl zabit také náměstek náměstek velitele irácké šíitské domobrany Abú Mahdí al-Muhandis. Oba dva podle názoru Spojených států zorganizovali útok na velvyslanectví.

V noci na 8. ledna zaútočil Írán raketami na americké základny v Iráku a označil to za pomstu za Sulejmáního vraždu.

Donald Trump a velení Pentagonu nejprve tvrdili, že při útoku nebyl nikdo zraněn, ovšem po nějaké době museli přece jen uznat, že k jistým zraněním došlo. Nutno podotknout, že jejich počet se přitom neustále zvyšoval. Nejprve se uvádělo, že zraněných vojáků je 11, později 34, o několik dnů později 50. Poslední lednový den však v Pentagonu oznámili, že jich bylo zraněno 64.

Ve stejný den došlo také k tragédii, kdy letadlo společnosti Ukraine International Airlines, které letělo z Teheránu do Kyjeva, havarovalo brzy po odletu. Zahynulo všech 176 lidí na jeho palubě. Íránští vojáci prohlásili, že ukrajinský Boeing byl sestřelen náhodou a že to zavinil lidský faktor.

Letadlo totiž bylo považováno za „nepřátelský cíl, tedy raketu s plochou dráhou letu. V Íránu přitom podotkli, že se očekával útok ze strany USA, v souvislosti s tím byly systémy protivzdušné obrany uvedeny do bojové pohotovosti.