Vědci analyzovali data shromážděná během 12 let satelity, které pozorovaly kruhový Beaufortův proud (Beaufort Gyre), který hromadí sladkou tající vodu. Ukázalo se, že tání ledovců a tvorba velkého množství studené sladké vody destabilizují proudy a cykly v Atlantském oceánu.

Beaufortův proud udržuje polární prostředí v rovnováze tím, že udržuje čerstvou vodu v téměř povrchové vrstvě Severního ledového oceánu. Tvoří se větrem, který fouká ve směru hodinových ručiček a sbírá čerstvou vodu z tajících ledovců, říčních odtoků a srážek. Sladká voda se nachází navrchu teplé slané vody, chrání mořský led a reguluje zemské klima. Po celá desetiletí se studená voda pak dostává do Atlantského oceánu a je unášena v malých množstvích jižními proudy.

Od 90. let se v cyklu nahromadilo asi osm tisíc kilometrů krychlových sladké vody. Hlavním důvodem je ztráta mořského ledu v létě a na podzim. Na druhé straně voda, která nemá ledovou pokrývku, je urychlována větrem, který zabraňuje toku tající vody do Atlantského oceánu. Pokud však neustávající západní vítr změní směr, začne se proud otáčet proti směru hodinových ručiček, přičemž do Atlantiku uvolní obrovské množství studené vody a změní regionální klima.

Neustávající západní větry také táhly proud jedním směrem po více než 20 let, což zvyšovalo rychlost a velikost proudu, a bránily tomu, aby čerstvá voda opustila Severní ledový oceán. Tento desetiletí dlouhý západní vítr je neobvyklý pro region, kde dříve vítr měnil směr každých pět až sedm let.

Vědci dávají pozor na Beaufortův proud pro případ, že by vítr znovu změnil směr. Pokud by se směr změnil, vítr by obrátil proud, vytáhl by jej proti směru hodinových ručiček a uvolnil vodu, kterou nashromáždil najednou.

„Pokud Beaufortův proud vypustí přebytečnou sladkou vodu do Atlantského oceánu, může potenciálně zpomalit jeho oběh. A to by mělo důsledky pro klima, zejména v západní Evropě,“ řekl Tom Armitage, hlavní autor studie a polární vědec z Laboratoře Jet Propulsion NASA v Pasadeně, v Kalifornii.

Studie také zjistila, že i když Beaufortův proud je mimo rovnováhu kvůli přidané energii z větru, současný proud vypouští tuto energii vytvářením malých kruhových vírů vody. I když zvýšená turbulence pomohla udržet systém v rovnováze, má potenciál vést k dalšímu tání ledu, protože se mísí vrstvy studené, čerstvé vody s relativně teplou, slanou vodou níže. Tající led by pak mohl vést ke změnám v tom, jak jsou živiny a organické materiály v oceánu smíchané, což by významně ovlivnilo potravinový řetězec a volně žijící živočichy na Arktidě. Výsledky ukazují křehkou rovnováhu mezi větrem a oceánem, kdy mořský led ustupuje v důsledku klimatických změn.

„Tato studie ukazuje, že ztráta mořského ledu má opravdu důležité dopady na náš klimatický systém, který jsme teprve objevili,“ řekl Alek Petty, spoluautor článku a polární vědec v Goddardově vesmírném letovém středisku NASA v Greenbeltu v Marylandu.