Podle slov Stefanekové omezení v rozpočtu nutí letectvo Spojených států zanechat programu vývoje hypersonické zbraně HCSW (Hypersonic Conventional Strike Weapon) a pokračovat v dalším programu - ARRW (Air-Launched Rapid Response Weapon).

Oba programy má na starosti společnost Lockheed Martin. Nad HCSW se tak přestane pracovat na jaře po kritické revizi designu výrobku. ARRW bude podle předpokladů připraven k včasnému provozu ve fiskálním roce 2022.

Podle Defense News ve fiskálním roce 2020 americké letectvo investuje do vývoje prototypů hypersonických zbraní 576 milionu dolarů (13,16 miliard korun), avšak ve fiskálním roce 2021 má jít již o 382 milionu dolarů (8,7 miliard dolarů).

„Tým HCSW úspěšně překonal všechny vývojové etapy. Tyto pokroky přispějí k urychlení výroby a demonstrace různých schopností hypersonických zbraní v blízké budoucnosti,“

uvedla Stefaneková.

HCSW

Smlouvu na vývoj konvenční zbraně HCSW ve výši 928 milionu dolarů (21,18 miliard korun) dostal Lochheed Martin v roce 2018. Podle informací společnosti šlo o výrobu střely typu vzduch-země určenou k překonání protivzdušné obrany nepřítele a poražení cílů na hypersonické rychlosti, ta by se odpalovala z paluby bombardérů B-52 .

V roce 2019 Lockheed Martin uzavřel se společnosti Aerojet Rocketdyne subdodavatelskou dohodu na vyrobu raketového motoru na tuhá paliva ve výši 81,5 milionu dolarů (1,86 miliard korun). V americkém letectví dříve očekávali, že první zkouška HCSW proběhne na konci roku 2020 a k včasnému provozu zbraně dojde na konci roku 2021.

Trump žádá více peněz

Zprávy o zrušení programu HCSW kvůli omezením v rozpočtu se objevují na pozadí žádosti americké administrativy přidělit 3,2 miliardy dolarů (73,12 miliard Kč) na vývoj hypersonických zbraní pro fiskální rok 2021. Prezident USA Donald Trump k věci dodal, že země potřebuje „super rychlé střely“, aby čelila Rusku.

V roce 2019 prezident země Vladimir Putin informoval o zahájení sériové výroby raketového komplexu strategického určení s plachtící bojovou hlavicí Avangard a o úspěšných zkouškách hypersonické protilodní rakety s plochou dráhou letu Cirkon. V experimentálním provozu ruské armády je i letecký raketový komplex Kinžal (česky – Dýka).

Ve vývoji hypersonický zbrani pokročila i Čína. V říjnu roku 2019 země uvedla do provozu hypersonický plachtící stroj DF-ZF (také WU-14).