Uvádí se, že mezi lednem a listopadem 2019 spolková republika na svém území zachytila 3979 migrantů, kteří do země nelegálně vstoupili z Česka. V předminulém roce tento ukazatel meziročně činil 3931.

Pokud jde o celkový počet nelegálních přechodů hranic ze strany uprchlíků, loni jich Německo za prvních 11 měsíců registrovalo 36 654, přičemž o rok dříve jich bylo ještě 38 580.

Portál podotýká, že více migrantů než z České republiky se do Německa dostalo jen z Rakouska, u nichž, jako u prakticky všech ostatních sousedních zemí, loni počet nelegálních překročení hranic klesl.

Poznamenává se, že třetí za Rakouskem a Českem byla loni – co do počtu zachycených migrantů v prvních 11 měsících roku – Francie (3092), pak následuje Švýcarsko (2523) a Belgie (1835).

Pokud se jedná o Polsko, odtud se do Německa pokusilo nelegálně dostat 1733 migrantů.

Relativně vysoký počet migrantů, celkem 10 119, se loni do listopadu snažil nelegálně překročit německé hranice na některém ze zdejších letišť, dalších 709 lidí pak v přístavech.

Publikace rovněž připomíná, že česká cizinecká policie na konci letošního ledna uvedla, že loni zadržela větší počet migrantů, kteří chtěli Česka využít jako tranzitní země. Počet těchto osob se rovnal 266, což představuje meziroční růst o 75 lidí. Většinou mířili do Německa.

Loni v červnu jsme psali o tom, že Česká republika nabírá na popularitě coby tranzitní kanál pro migranty mířící do Německa, než tomu bylo dříve.

Tehdy německý ministr vnitra Horst Seehofer zdůraznil, že jeho země na hranicích s Českou republikou nepotřebuje žádná stálá kontrolní stanoviště, jako je tomu například u hranic s Rakouskem. Přechodné a „inteligentní“ kontroly dle něj tedy mají stačit.

Německo právě na hranicích s Rakouskem evidovalo větší počet nelegálních přechodů než na české hranici.

Migrační krize v EU

Evropská migrační krize, která byla způsobena velkým počtem imigrantů směřujících do EU, vyvrcholila v roce 2015.

Migranti se do centrálních částí Evropy dostávají po dvou hlavních migračních trasách – balkánskou a středomořskou trasu. Nejčastějším cílem imigrantů jsou státy západní a severní Evropy, především Německo, Švédsko, Rakousko, Francie a státy Beneluxu.

Podle údajů OSN tvoří největší část žadatelů o azyl lidé ze zemí Blízkého a Středního východu, zejména Syřané, Afghánci, Iráčané, a také lidé z Afriky a západního Balkánu.