Vědci provedli sekvenování (stanovení nukleových bází v sekvencích DNA, pozn. red.) genomu posledních mamutů srstnatých, jejichž pozůstatky byly nalezeny v Rusku na Wrangelově ostrově, a také dřívějších jedinců z populace těchto zvířat.

Po porovnání těchto genomů s DNA dnešních indických slonů a mamutů, kteří žili před 44 800 a 20 000 lety, se zjistilo, že mamuti srstnatí měli škodlivé mutace. Šlo o defekty v morfologii spermií, neurologickém vývoji, inzulínové signalizaci a čichových receptorech.

Odborníci dospěli k tomu, že mamuti srstnatí trpěli dědičnými chorobami kvůli nedostatkům genetické rozmanitosti – s poklesem počtu jednotlivců a následně dostupných partnerů se zvyšovala četnost škodlivých mutací. Toto se potvrdilo během experimentů, ve kterých vědci zavedli geny mamuta do embryonálních buněk slonů. Potvrdilo se, že v DNA byly defekty ovlivňující plodnost samců a čich.

Předpoklady vědců

Z tohoto hlediska vědci předpokládají, že pro poslední populaci mamutů srstnatých byla typická vysoká míra neplodnosti samců, cukrovka a neurologické poruchy.

Dříve vědci z mexického národního ústavu pro antropologii a historii informovali o objevení největšího pohřebiště zbytků mamutů. Během vykopávek v okolí Tultepec severně od ‎Mexico city v starobylých pastích bylo objeveno 800 kostí patřících 14 vyhynulým zvířatům.

Podle otevřené vědecké teorie mamut obýval rozsáhlá území dnešní Evropy, Sibiře a některých částí Severní Ameriky před asi 4000 lety. Předpokládá se, že tento druh zmizel především na konci pleistocénu asi před 10 000 lety, ačkoli některé malé populace žily do doby faraonů starověkého Egypta.