„Proč televizní pracovníci třicet let o České televizi mlčí? Protože se bojí. Proč se nenašla žádná politická síla, která by dotáhla transformaci socialistické Československé televize do podoby moderní veřejnoprávní, transparentní instituce, jako je adorovaná BBC? Protože se bojí. Proč sama televize nepřijde se silnou vizí a plánem změn? Protože se bojí o benefity. Bojí se, že když vypustí džina z láhve, přijdou noví lidé, bojí se toho, že by ti, kteří sedí léta na rozhodujících pozicích, mohli být obměněni. Přitom není lepší vizitka pro veřejnoprávní zpravodajství a publicistiku, než že na ně útočí obě strany politického spektra. Jako právě u té BBC,“ napsal Petrov v úvodu svého komentáře na sociální síti.

Podle něj je důležité, aby se poznámky televizních pracovníků veřejnost dozvěděla. Člen RRTV ve svém příspěvku uvedl body, nad kterými by se ČT měla zamyslet, aby přestala mířit k „neefektivnímu hospodaření“.

Zaprvé Petrov prohlásil, že budova ČT je plná nevyužitých prostorů. Například v některých kancelářích sedí lidé, u kterých ani nevíte, co dělají. Televize podle něj též nevyužívá své prostory pro natáčení, raději točí své pořady na Žižkovské věži, nebo v Technické knihovně. Co se tyče dekorace ČT, tak ty jsou podle jeho slov nesmyslně drahé, jelikož ani neodpovídají televiznímu formátu.

„Jedním z největších úniků však představuje minimální kontrola při sestavování rozpočtů jednotlivých pořadů. U seriálů a velkých pořadů, např. exteriérových, tečou peníze neskutečným proudem a bez kontroly. Rozpočet výroby pořadu se sestává z desítek položek, na výrobě pořadů se podílí řada ‚průtoků‘ peněz – vlastní vnitřní náklady, kapacity v majetku ČT, mzdy, externí služby, honoráře atd,“ dodává Petrov.

„V dobách minulých byl každý pořad přísně rozpočtován z hlediska nákladů nepřímých, z hlediska přidělených kapacit. Dnes se často točí ‚s tvůrčí svobodou‘, netřeba šetřit ‚materiálem‘, tak se točí, blokují se za vysoké ceny místa ve veřejném prostoru, najímá se komplikovaná technika (jeřáby), jakýkoli pokus o regulování kapacit a přidělených nákladových prostředků je zdůvodňován ‚omezováním tvůrčí svobody‘,“ pokračoval.

„Neprofesionalismus se vydává za svobodu tvorby; nikdo nenese odpovědnost za promrhané prostředky. Ještě počátkem devadesátých let produkce předkládaly rozpočty a všichni se měli na pozoru, aby kontrola nenašla nějaké plýtvání prostředky. Překročení rozpočtu bylo pokládáno za velký průšvih, a pokud k tomu došlo, muselo to být podloženo jasnými věcnými argumenty,“ zdůraznil Petrov.

Závěrem dodal, že ČT sotva souhlasí s jeho komentářem, spíš to označí za pomluvy. Vyzval ale, aby Rada obvinění vzala vážně a pokud uzná problémy, tak že se je pokusí vyřešit.

Příspěvek vyvolal bouřlivou diskusi. Většina sledujících Petrova podpořila a vyjádřila naději na změnu situace kolem televize. Jeden z uživatelů, který se představil jako bývalý pracovník ČT, dokonce promluvil o své zkušenosti.

„V České jsem pracoval jen dva roky po převratu a zdrhnul k Železnému. Tam byla jiná hospodárka. Zpravodajství jsme točili jen s kameramanem. V České ve čtyřech. Pokud zpráva nebyla původní, tzn. obšlehnuta z tisku, tak ji nezaplatil. Atd. Stíhali jsme všechno a ještě půjčovali záběry vystrašeným redaktorů z ČT, kteří díky byrokracii neměli šanci se na místo dostat včas. Nechtěli dělat krimi, pak ČT točila kvůli sledovanosti vše co Nova,“ napsal Franišek Dymal.

Rovněž dodal, že kvůli němu, když začalo bombardování Jugoslávie, ČT nedostala vízum. „Jo, když začalo bombardování Jugoslávie, Česká televize tam byla až týden po mně. Tehdejší velvyslanec nedal české TV víza na mou a Rajko Dolečkovu přímluvu, hihi. Ti byli vzteklí. Ale fakt,“ napsal Dymal.

„Jsem na to hrdý, protože už tehdy Česká televize lhala. Já ukázal aspoň pravdu o humanitárním bombardování srbských civilistů. A česká TV lže stále,“ dodal.