Na rozdíl od vládní linie, která bagatelizuje násilí gangů, švédský policejní komisař Anders Thornberg připustil, že na světě neexistuje ekvivalent k nedávnému masivnímu nárůstu bombových útoků.
„Chápu, že mnoho lidí se obává toho, co se děje, je tu pocit, že se zločinci prodírají blíže k široké veřejnosti,“ řekl Thornberg během tiskové konference.
Právě minulý týden vybuchla bomba v bytě v Malmo, další zařízení vyhodilo do povětří balkón v Hassleholmu a také byly nalezeny výbušniny poblíž nákupního centra v Kritsianstadu.
Země se snaží omezit rostoucí používání výbušnin zločineckými gangy, kromě nárůstu přestřelek a dalších ozbrojených útoků.
Jen některé z dosud nejméně 100 bombových útoků v zemi letos způsobily vážná zranění, ale skutečnost, že počty útoků za použití výbušniny se od roku 2018 zdvojnásobily, je důvodem k obavám veřejnosti a politickým rozpakům. Kromě toho je stále vyšetřováno přibližně 70 nevybuchlých zařízení.
Švédsko je od roku 2015 svědkem dramatického nárůstu útoků za pomocí granátů a improvizovaných výbušných zařízení, které se zaměřily na malé podniky, obytné bloky a dokonce i policejní stanice. Výbušná zařízení jsou obvykle v rozsahu ekvivalentu ohňostroje až po bomby dostatečně velké, aby strhly fasádu ze dvou bytových jednotek, jak se stalo ve městě Linkoping.
„Musíte dojít k závěru, že se to stalo trendem, který se stupňuje,“ řekla agentuře AFP vedoucí policejní zpravodajské jednotky národní policie Linda Staafová.
Samotný Stockholm byl v říjnu zasažen třemi výbuchy za jednu noc, včetně podezření na útok na syrskou pravoslavnou církev, která byla opakovaně terčem v předchozích 12 měsících.
Ministr vnitra Mikael Damberg představil návrh zákona, který stanoví přísnější pravidla pro prodej střelných zbraní, ve snaze bojovat proti rostoucímu násilí gangů v zemi, s právními předpisy, které pravděpodobně vstoupí v platnost 1. července 2020. Dosud však nejsou žádné jasné paralelní iniciativy zaměřené na zastavení vlny bombových útoků v zemi.
(Ilustrační obrázek Foto: Fredrik Sandberg/TT)